Dharana je šestou etapou z osmi kroků Patanjaliho Aštangové jógy.
Dharana může být přeložena jako „držení se v klidu. Je to počáteční krok hluboké meditace, kdy je předmět, o kterém se medituje, držen v mysli, aniž by z něj kolísalo vědomí. Rozdíl mezi Dharana, Dhyana a Samadhi je v tom, že v prvním případě zůstává předmět meditace, meditující a samotný akt meditace odděleny. To znamená, že meditující si je vědom toho, že medituje (to znamená, že si je vědom aktu meditace) na předmětu, a svého vlastního já, které se soustředí na předmět. V další fázi, jak se meditující stává pokročilejším, vědomí aktu meditace mizí a existuje pouze vědomí bytí/existence a předmět koncentrace (v mysli).
V závěrečné fázi samádhi se také rozplývá já a meditující se stává jedním s objektem. Obvykle je objektem soustředění Bůh, neboli Já, které je vnímáno jako Bůh sám, ačkoliv menšina jogínů provádí ateistickou meditaci jen o Já.