Chemická struktura escitalopramoxalátu
Escitalopramoxalát
Cipralex značky escitalopram balení a pilulky list
Escitalopram (Lexapro od Forest Laboratories ve Spojených státech a jinde od Lundbeck jako Cipralex, Sipralexa a Seroplex)
je antidepresivum ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Je schválen k léčbě depresivní poruchy a generalizované úzkostné poruchy; další indikace zahrnují sociální úzkostnou poruchu, panickou poruchu a obsedantně-kompulzivní poruchu. Escitalopram je S-stereoizomer (enantiomer) dřívějšího Lundbeckova léku citalopramu (Celexa), odtud název escitalopram. Escitalopram je známý svou vysokou selektivitou inhibice zpětného vychytávání serotoninu a v důsledku toho má méně vedlejších účinků, které nesouvisejí s jeho serotonergní aktivitou.
Escitalopram byl vyvinut v úzké spolupráci mezi společností Lundbeck a Forest Laboratories. Jeho vývoj byl zahájen v létě 1997 a výsledná žádost o nový lék byla předložena úřadu FDA v březnu 2001. Krátká doba (3,5 roku) potřebná k vývoji escitalopramu může být přičítána předchozím rozsáhlým zkušenostem společností Lundbeck a Forest s citalopramem, který má podobnou farmakologii.
Úřad FDA vydal schválení escitalopramu pro závažnou depresi v srpnu 2002 a pro generalizovanou úzkostnou poruchu v prosinci 2003. Escitalopram lze považovat za příklad „řízení životního cyklu“ – strategie, kterou farmaceutické společnosti používají k prodloužení životnosti léku, v tomto případě citalopramu franšízy. Escitalopram je enantiomer citalopramu, používaný pro stejnou indikaci, a z tohoto důvodu vyžadoval méně investic a méně času na vývoj. Dva roky po uvedení escitalopramu na trh, kdy vypršela platnost patentu na citalopram, prodej escitalopramu úspěšně vyrovnal ztrátu. Dne 23. května 2006 schválil FDA generickou verzi escitalopramu od společnosti Teva. Nicméně 14. července téhož roku rozhodl okresní soud v Delaware ve prospěch Lundbecku ohledně sporu o porušení patentu a rozhodl, že patent na escitalopram je platný.
I přes podobnost léku preklinické i různé klinické studie (včetně dvojitě zaslepených studií) prokázaly diferencované účinky citalopramu a escitalopramu,
stejně jako klinickou převahu ve srovnání s celou řadou jiných SSRI, jako je paroxetin, zejména u těžce depresivních pacientů a sertralinu. Ve srovnání s novějšími inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu, jako je venlafaxin a duloxetin
escitalopram prokázal přinejmenším stejnou účinnost.
Escitalopram působí tak, že zvyšuje intrasynaptické hladiny neurotransmiteru serotoninu tím, že blokuje zpětné vychytávání neurotransmiteru do neuronu. Ze SSRI, které jsou v současné době na trhu, má escitalopram nejvyšší afinitu k lidskému serotoninovému transportéru (SERT). Pozoruhodné je, že další enantiomer citalopramu (R-citalopram) do určité míry působí proti účinku escitalopramu, který zvyšuje hladinu serotoninu. Výsledkem je, že escitalopram je účinnější antidepresivum než citalopram, který je směsí escitalopramu a R-citalopramu.
Za účelem vysvětlení tohoto jevu vědci z Lundbecku navrhli, že escitalopram zvyšuje svou vlastní vazbu prostřednictvím dodatečné interakce s jiným alosterickým místem na transportéru.
Další výzkum stejné skupiny ukázal, že R-citalopram také zvyšuje vazbu escitalopramu, a proto alosterická interakce nemůže vysvětlit pozorovaný účinek proti jeho působení. Nicméně v nejnovější studii titíž autoři opět obrátili svá zjištění a uvedli, že R-citalopram snižuje vazbu escitalopramu na transportér. I když je alosterická vazba escitalopramu na serotoninový transportér nezpochybnitelným výzkumným zájmem, jeho klinický význam je nejasný, protože vazba escitalopramu na alosterické místo je nejméně 1000 krát slabší než na primární vazebné místo.
Studie in vitro s použitím lidských jaterních mikrozomů ukázaly, že CYP3A4 a CYP2C19 jsou primárními izoenzymy, které se podílejí na N-demetylaci escitalopramu.
Nežádoucí účinky a lékové interakce
Profil nežádoucích účinků escitalopramu se blíží profilu ostatních SSRI, přičemž nauzea, somnolence a gastrointestinální nežádoucí účinky jsou hlášeny jako relativně časté. Bylo prokázáno, že escitalopram, stejně jako ostatní SSRI, způsobuje u mnoha pacientů sexuální nežádoucí účinky.
Escitalopram není spojen s významným zvýšením tělesné hmotnosti. Například průměrná změna tělesné hmotnosti 0,6 kg po 6 měsících léčby escitalopramem u deprese byla nevýznamná a podobná jako u placeba (0,2 kg). V 8měsíčních studiích s escitalopramem u deprese a generalizované úzkostné poruchy bylo hlášeno průměrné zvýšení tělesné hmotnosti o 1,4-1,8 kg. V 52týdenní studii s escitalopramem u dlouhodobé léčby deprese u starších pacientů bylo také zjištěno nevýznamné zvýšení tělesné hmotnosti o 0,6 kg. Escitalopram může pomoci snížit tělesnou hmotnost u pacientů léčených pro obezitu spojenou s záchvatovitým přejídáním.
Může také způsobit závratě po cvičení u dětí.[Jak odkazovat a odkaz na shrnutí nebo text]
Metaanalýza databáze klinických studií provedená výrobcem escitalopramu Lundbeck nezjistila žádné známky toho, že by escitalopram vyvolával sebevražedné chování ve srovnání s placebem u pacientů s depresivní poruchou a úzkostnými poruchami, naopak sebevražedné myšlenky ve skupině s escitalopramem byly významně sníženy. Analýza provedená FDA zjistila statisticky nevýznamný 1,5 až 2,4násobný nárůst sebevražednosti v závislosti na použité statistické technice u dospělých léčených escitalopramem pro psychiatrické indikace. Obdobně údaje MHRA ze Spojeného království ukazují 80% nárůst sebevražedných příhod, nedosahujících statistické významnosti, u pacientů užívajících escitalopram ve srovnání s pacienty užívajícími placebo. Autoři související studie upozorňují na obecný problém statistických přístupů – vzhledem k vzácnosti sebevražedných příhod v klinických studiích je těžké vyvodit jednoznačné závěry se vzorkem menším než dva miliony pacientů. V jednom kazuistice byl popsán pacient, u kterého se po zahájení léčby escitalopramem rozvinuly sebevražedné myšlenky a sebevražedné myšlenky po ukončení léčby vymizely.
Escitalopram by měl být užíván s opatrností při užívání třezalky tečkované.
Ukončení léčby přípravkem Lexapro, zvláště náhlé, může způsobit určité abstinenční příznaky, jako je parestézie (například pocit elektrického šoku, známý také jako „třesavka v mozku“ nebo „mozkové výboje“), závratě a podrážděnost.