V psycholingvistice je jazyková produkce produkcí mluveného nebo psaného jazyka. Popisuje všechny fáze mezi vytvořením pojmu a jeho převedením do jazykové podoby. V počítačové lingvistice/zpracování přirozeného jazyka a umělé inteligenci je běžnější termín generování přirozeného jazyka (natural language generation, NLG) a tyto modely mohou, ale nemusí být psychologicky motivovány.
Sériový model jazykové produkce rozděluje proces do několika fází. Například může existovat fáze pro určení výslovnosti a fáze pro určení lexikálního obsahu. Sériový model neumožňuje překrývání těchto fází, takže mohou být dokončeny pouze po jedné.
Několik výzkumníků navrhlo konekcionistický model, jedním z významných příkladů je Dell [citation needed]. Podle jeho konekcionistického modelu existují čtyři vrstvy zpracování a porozumění: sémantická, syntaktická, morfologická a fonologická. Tyto vrstvy pracují paralelně a sériově, přičemž na každé z nich dochází k aktivaci. K interferenci a chybné aktivaci může dojít na kterémkoli z těchto stupňů. Produkce začíná pojmy a pokračuje dále dolů. Lze začít pojmem kočka: čtyřnohý, chlupatý, domestikovaný savec s fousky atd. Tento pojmový soubor by se pokusil najít odpovídající slovo {kočka}. Toto vybrané slovo by pak vybralo morfologické a fonologické údaje /k / at/. Rozdílnost tohoto modelu spočívá v tom, že během tohoto procesu by byly primitivizovány i další prvky (například {rat} by mohl být poněkud primitivizován), protože jsou fyzicky podobné, a tak mohou způsobit konceptuální interferenci. K chybám by mohlo docházet také na úrovni fonémů, protože mnoho slov je foneticky podobných, např. mat. Pravděpodobnější je záměna podobných souhláskových zvuků, např. mezi ploskovými stopovými souhláskami, jako jsou d, p a b. Méně pravděpodobný je výběr slov s nižším primitivem, ale předpokládá se, že k interferenci dochází v případech časné selekce, kdy je úroveň aktivace cílových a interferenčních slov na stejné úrovni. [Potřebná citace]
Může být částečně definován prozódií, která se projevuje plynulou intonační konturou, a řadou dalších prvků: řízením tempa řeči, relativním časováním přízvučných a nepřízvučných slabik, změnami amplitudy a změnami základní frekvence.
V oblasti produkce řeči existují dva hlavní typy výzkumu. Jeden typ se zaměřuje na analýzu chyb v řeči. Druhý se zabývá údaji o reakční době z latence pojmenování obrázků. Ačkoli se tyto dvě metodiky původně lišily, obecně zkoumají stejné základní procesy produkce řeči.
Analýza řečových chyb ukázala, že ne všechny jsou náhodné, ale spíše systematické a spadají do několika kategorií. Ačkoli je produkce řeči velmi rychlá (2 slova za sekundu), chybovost výroků je poměrně vzácná (méně než 1/1000) a tyto chyby jsou rozděleny do následujících kategorií:
Carroll, David, The Psychology of Language(Wadsworth Publishing, 2003))
Levelt, Willem, různý výzkum (1989-současnost)