P600 je potenciál související s událostmi (ERP), neboli vrchol v elektrické mozkové aktivitě měřený elektroencefalografií (EEG). Je to jazykově relevantní ERP a předpokládá se, že je vyvolán sluchovými nebo čtenářskými gramatickými chybami a jinými syntaktickými anomáliemi. Proto je běžným tématem studia v neurolingvistických experimentech zkoumajících zpracování vět v lidském mozku.
P600 může být vyvolán při vizuálních (čtení) i sluchových (poslech) experimentech a je charakterizován jako pozitivně probíhající odklon s nástupem kolem 500 milisekund po podnětu, který jej vyvolá; často dosahuje svého vrcholu kolem 600 milisekund po prezentaci podnětu (odtud jeho název) a trvá několik stovek milisekund.[pozn. 1] Jinými slovy, v EEG vlnění jde o velký vrchol v pozitivním směru, který začíná kolem 500 milisekund poté, co subjekt uvidí nebo uslyší podnět. Obvykle se má za to, že se objevuje většinou na centro-parietálních elektrodách (tj. nad zadní částí středu skalpu), ale v několika studiích byly pozorovány také frontální P600. V EEG však toto rozdělení na skalpu neznamená, že P600 pochází z této části mozku; studie z roku 2007 používající magnetoencefalografii (MEG) spekuluje, že generátory P600 v zadním spánkovém laloku, za Wernickeho oblastí.
P600 byl poprvé hlášen Lee Osterhoutem a Phillipem Holcombem v roce 1992. Někdy je také nazýván Syntaktický pozitivní posun (SPS), protože má pozitivní polaritu a je obvykle vyvolán syntaktickými jevy.
P600 byl původně považován za „syntaktický“ ERP, protože je vyvolán několika typy syntaktických jevů, včetně negrammatických podnětů, vět zahradních cest, které vyžadují reanalýzu, složitých vět s velkým počtem tematických rolí a zpracování závislostí výplňových mezer (jako jsou wh-slova, která se objevují na začátku věty v angličtině, ale ve skutečnosti jsou interpretována někde jinde).
P600 může být vyvolán několika druhy gramatických chyb ve větách, například problémy ve shodě, například „dítě *hodí hračkou“. Kromě tohoto druhu neshod předmět-sloveso, byly P600s vyvolány také neshodami v čase, pohlaví, čísle a případu, stejně jako porušením struktury frází. Studie z roku 2009 naznačila, že tyto chyby vyvolávají silnější P600s než ostatní syntaktické podněty, které byly zapleteny.
Je také známo, že P600s se vyskytují, když věta neobsahuje žádnou vyloženou gramatickou chybu, ale musí být analyzována jiným způsobem, než čtenář původně očekával. Tyto věty jsou známé jako věty „zahradní cesty“, protože čtenář následuje jeden výklad věty, aby si později uvědomil, že tento výklad byl špatný a musí se vrátit, aby větu pochopil. Například Osterhout & Holcomb (1992) nalezli P600s vyvolané slovem to ve větách jako
Makléř přesvědčil prodat akcie byla vysoká.
Ve větách, jako je tato, je preferovaným čtením interpretovat „přesvědčil“ jako hlavní sloveso věty (tj. „makléř mě přesvědčil“), a po zhlédnutí slova ke čtenáři musí větu znovu analyzovat tak, aby znamenala něco jako „makléř, který byl přesvědčován k prodeji akcií, byl vysoký“.
P600s jsou také vyvolány chybami v hudební harmonii, například když je akord zahrán mimo tóninu se zbytkem hudební fráze. Z toho vyplývá, že P600s nejsou „jazykově specifické“, ale „mohou být vyvolány v nelingvistických (ale pravidlem řízených) sekvencích“.
Některé studie zjistily, že P600 je vyvolán slovy, kde není gramatická chyba a žádná „zahradní cesta“ (tj. kde slovo je přesně to, co by čtenář očekával), ale když je věta složitá, protože existuje řada podstatných frází aktivních. Nejčastěji to byl případ, kdy čtenář musí „znovu aktivovat“ slovo, které se objevilo dříve ve větě. Například ve větě jako „Koho jsi napodobil?“, slovo, které se objeví na začátku věty, ale je ve skutečnosti přímým předmětem napodobení, a musí být tímto způsobem interpretováno (tj. jako „koho jsi napodobil?“); několik studií zjistilo, že poté, co čtenář uvidí slovo napodobit, má odezvu P600, možná v důsledku opětovné aktivace kdo. Tyto druhy P600s jsou silnější, jak se zvyšuje počet podstatných frází aktivních ve větách, což naznačuje, že generátor P600 je citlivý na úroveň složitosti ve větě.
Kim & Osterhout (2005) předvedla tzv. „sémantickou P600“ ve větách, které jsou gramaticky správné, ale sémanticky anomální a v nichž je syntaktická reanalýza přitažlivější než sémantická reanalýza. Například P600 může být vylíčena v následující větě:
Vydatné jídlo hltalo děti.
To naznačuje, že čtenář by si větu raději vyložil tak, že obsahuje morfologickou chybu (říká se „požírá“ místo „požírá“) spíše než sémantickou (jídlo nemůže požírat děti, ale může jím být požíráno). Interpretace „sémantické P600s“ vzbudila v literatuře značnou pozornost a kontroverzi.
Existuje několik teorií o tom, jakými výpočetními procesy může být P600 spuštěn. Protože se tak často děje v reakci na gramatická porušení nebo věty o zahradní cestě, jedna teorie říká, že P600 odráží procesy revize (tj. snaží se „zachránit“ interpretaci věty, která nemůže být normálně zpracována kvůli strukturálním chybám) a reanalýzy (tj. snaží se přeskupit strukturu věty, která byla nesprávně interpretována kvůli zahradní cestě). Na druhou stranu, jiné modely naznačují, že P600 nemusí odrážet tyto procesy zvlášť, ale jen množství času a úsilí obecně, které vyžaduje vybudování souvislé struktury ve větě, nebo obecné procesy vytvoření nebo zničení syntaktické struktury (ne specificky kvůli opravě). Jiný návrh říká, že P600 nemusí nutně odrážet žádné lingvistické procesy jako takové, ale je podobný P300 v tom, že je spuštěn, když se subjekt setká s „nepravděpodobnými“ podněty – protože negrammatické věty jsou v přirozené řeči poměrně vzácné, P600 nemusí být jazykovou odezvou, ale jednoduše efektem „překvapení“ subjektu při setkání s neočekávaným podnětem.
Affektivní neurověda ·
Behaviorální neurologie ·
Behaviorální genetika ·
Behaviorální neurověda ·
Rozhraní mozek-počítač ·
Chronobiologie ·
Klinická neurofyziologie ·
Klinická neurověda ·
Kognitivní neurověda ·
Výpočetní neurověda ·
Connectomics ·
Vzdělávací neurověda ·
Vývoj nervových systémů ·
Imaging genetics ·
Integrační neurověda ·
Molekulární buněčné poznání ·
Neurální vývoj ·
Neurální inženýrství ·
Neurální síť (umělá i biologická) ·
Neuroanatomie ·
Neurobioengineering ·
Neurobiologie ·
Neurobiotika ·
Neurokardiologie ·
Neurochemie ·
Neurochip ·
Neurodegeneration ·
Neurodevelopmentální poruchy ·
Neurodiversita ·
Neuroekonomika ·
Neuroembryologie ·
Neuroendokrinologie ·
Neuroepidemiologie ·
Neuroethika ·
Neuroethologie ·
Neurogastroenterologie ·
Neurogenetika ·
Neuroimaging ·
Neuroimunologie ·
Neuroinformatika ·
Neurointenzivní péče ·
Neurolinguistika ·
Neurologie ·
Neurometrie ·
Neuromodulace ·
Neuromonitoring ·
Neurooncology ·
Neurooftalmologie ·
Neuropatologie ·
Neuropharmakologie ·
Neurofilosofie ·
Neurofyzika ·
Neurofyziologie ·
Neuroplasticita ·
Neuroprostetika ·
Neuropsychiatrie ·
Neuropsychologie ·
Neuroradiologie ·
Neuroregenerace ·
Neurorehabilitace ·
Neurorobotika ·
Neurochirurgie ·
Neurotechnologie ·
Neurotologie ·
Neurotoxin ·
Neurotransmitter ·
Neurovirologie ·
Psychiatrie ·
Smyslová neurověda ·
Sociální neurověda ·
Systémová neurověda