Psychoanalytické vysvětlení
Freud tvrdí, že „oceánský pocit“, pokud existuje, je zachovaný „primitivní ego-pocit“ od dětství. Primitivní ego-pocit předchází stvoření ega a existuje až do doby, než matka přestane kojit. Před tím je kojenec pravidelně kojen v reakci na jeho pláč a nemá představu, že prso mu nepatří. Proto kojenec nemá žádnou představu o „já“ nebo spíše považuje prso za součást sebe sama. Freud tvrdí, že ti, kdo v dospělosti zažívají oceánský pocit, ve skutečnosti zažívají zachovaný primitivní ego-pocit. Ego naopak vzniká, když je prso odebráno, a zahrnuje kojencovo poznání, že je odděleno od prsu matky, a tedy že existují i jiné osoby. Freud tvrdí, že by nemuselo být nutně v rozporu s psychoanalytickou teorií, aby tento primární ego-pocit u některých lidí koexistoval spolu s egem. Hlavním argumentem pro to je, že psychoanalytická teorie zastává názor, že všechny myšlenky jsou zachovány v zachování psychické energie. Proto je „oceánský pocit“ popisovaný jako jednota se světem nebo neomezenost pouze popisem pocitu, který má kojenec předtím, než se dozví, že na světě jsou i jiné osoby.
Naopak, oceánský pocit, pocit údivu, vede lidi k pokornému vědomí Pravdy, s určitým smyslem pro
relativní velikost a důležitost lidského ega v celém vesmíru. Je to pocit, který lze prožívat pouze v totalitě a nikoli bez vědomého vědomí a jistoty.
Mais j’aurais aimé à vous voir faire l’analyse du sentiment religieux spontané ou, plus exactement, de la sensation religieuse qui est (…) le fait simple et direct de la sensation de l’éternel (qui peut tres bien n’être pas éternel, mais simplement sans bornes perceptibles, et comme océanique).
Byl bych však rád, kdybyste provedl rozbor spontánního náboženského cítění, přesněji řečeno náboženského cítění, kterým je (…) prostý a přímý fakt pocitu věčnosti (který dost dobře nemůže být věčný, ale prostě bez viditelných hranic a jako oceánský). Podobně jako nezávislý kontakt je i tento pocit v zásadě subjektivní.
Freud končí The Future of An Illusion diskuzí o konceptu a přebírá diskuzi jako počátek Civilizace a jejích nespokojenců, čímž reaguje na Rollandovu žádost. V Civilizaci Freud připisuje koncept anonymnímu příteli, odkazujícímu na Rollanda.
Rolland koncept založil na svých studiích východního mysticismu.