Životní dovednosti definovala WHO jako „schopnosti přizpůsobivého a pozitivního chování, které umožňují jednotlivcům efektivně se vypořádat s požadavky a výzvami každodenního života“. Představují psychosociální dovednosti, které určují ceněné chování, a zahrnují reflexní dovednosti, jako je řešení problémů a kritické myšlení, k osobním dovednostem, jako je sebeuvědomění, a k interpersonálním dovednostem. Praktikování životních dovedností vede ke kvalitám, jako je sebevědomí, společenskost a tolerance, k akčním schopnostem přijímat opatření a vytvářet změny a ke schopnostem mít svobodu rozhodovat se, co dělat a kým být. Životní dovednosti se tak výrazně liší od fyzických nebo percepčních motorických dovedností, jako jsou praktické nebo zdravotní dovednosti, a také od dovedností týkajících se obživy, jako jsou řemesla, hospodaření s penězi a podnikatelské dovednosti . Vzdělávání v oblasti zdraví a obživy však může být koncipováno tak, aby doplňovalo vzdělávání v oblasti životních dovedností a naopak.
Vzdělávání založené na životních dovednostech (Life Skills-Based Education, LSBE) má za sebou dlouhou historii podpory rozvoje dětí a podpory zdraví. V roce 1986 uznala Ottawská charta pro podporu zdraví životní dovednosti, pokud jde o lepší rozhodování o zdravotním stavu. Úmluva o právech dítěte z roku 1989 propojila životní dovednosti se vzděláváním tím, že stanovila, že vzdělávání by mělo být zaměřeno na rozvoj plného potenciálu dítěte. Jomtienská deklarace o vzdělávání pro všechny z roku 1990 tuto vizi posunula dále a zahrnula životní dovednosti mezi základní učební nástroje pro přežití, rozvoj kapacit a kvalitu života. Dakarská světová konference o vzdělávání z roku 2000 zaujala stanovisko, že všichni mladí lidé a dospělí mají lidské právo těžit ze „vzdělání, které zahrnuje učení se poznávat, dělat, žít společně a být“, a zahrnula životní dovednosti do dvou ze šesti cílů EFA.
Vzdělávání založené na životních dovednostech je nyní uznáváno jako metodika pro řešení řady otázek rozvoje dětí a mládeže a tematických reakcí, včetně vyjádření v UNGASS o HIV/AIDS (2001), UNGASS o dětech (2002), World Youth Report (2003), World Program for Human Rights Education (2004), UN Decade on Education for Sustainable Development (2005), Studie generálního tajemníka OSN o násilí páchaném na dětech (2006), 51. komise pro postavení žen (2007) a World Development Report (2007).
Výstupy z učení založeného na životních dovednostech
Očekávané výsledky učení zahrnují kombinaci znalostí, hodnot, postojů a dovedností se zvláštním důrazem na ty dovednosti, které se týkají kritického myšlení a řešení problémů, sebeřízení a komunikace a mezilidských dovedností.