Mobbing - Psychoterapeutická databáze

Články týkající se zneužívání

Abstraktní pojmy
Zneužívání zpráv /Antisociální chování
Donucování / Krutost
Zneužívání moci
Pronásledování / Rituální zneužívání / Násilí

Fyzické týrání
Mučení / týrání dětí
Těžké tělesné tresty
Domácí násilí

Psychické zneužívání
Zanedbávání dětí
Ponižování / Zastrašování
Mobbing / Šikana
Nenávistná řeč / Manipulace
Pronásledování / Vztahová agrese
Rodičovské odcizení
Psychické mučení
Ovládání mysli / Vyhýbání se
Cinderella Effect /Donucovací přesvědčování
Slovní zneužívání

Sexuální zneužívání
Incest / Sexuální zneužívání dětí
Znásilnění / Sexuální obtěžování

Týrané ženy/týrání dětí
Týrání seniorů / Násilí v rodině
Týrání vězňů / Týrání zvířat
Týrání partnerů / Týrání pacientů
Týrání manželů / šikana na pracovišti

Tento článek je o mobbingu u lidí. k článku o mobbingu u zvířat viz: Mobbingové chování
Mobbing je moderní termín pro systematickou šikanu, obtěžování nebo psychický teror, zejména ve školách a na pracovištích, kdy je jedna osoba „spolčena“ a stigmatizována vrstevníky a/nebo nadřízenými z důvodů, které nejsou pravdivě nebo oprávněně známy většině těch, kteří mobbing oběti. Tento nedostatek pochopení ze strany obtěžovaných lidí, těch, kteří jsou konfrontováni s způsobenou agresí, je často ještě větší. Mobbing lze přirovnat k šikaně na pracovišti. Mobbing však konkrétněji označuje „spolčení“ spolupracovníků, podřízených nebo nadřízených, s cílem vytlačit někoho z pracoviště prostřednictvím pomluv, narážek, zastrašování, diskreditace, izolace a zejména ponižování. Mobbing je vážná forma nesexuálního, nenárasového obtěžování. Právně je popsáno jako status-blind obtěžování.

Mobbing do značné míry ovlivňuje duševní a fyzické zdraví obětí. Vybírá z obětí, jejich rodin, jejich organizací a společnosti závratné emocionální a ekonomické náklady.

Mezi záliby, které často vedou k mobbingu, patří záliby atypických lidí, překvalifikovaných nebo zatěžujících lidí, těch, kteří se brání formátování (příliš čestní, příliš úzkostliví, příliš dynamičtí lidé), těch, kteří uzavírali misalliances nebo se nestavějí do dobré sítě – izolovaní zaměstnanci představují dokonalé cíle; obecně se organizuje nejednotnost pro ty, kteří jsou oblíbení nebo mají spojence, chráněné zaměstnance, méně „efektivní“ lidi, dočasně oslabené lidi atd. Existují i další prediktivní faktory, určité lidé budou méně chráněni: ti s negativním ohledem na sebe sama, lidé velmi investovaní do svého zaměstnání, citliví lidé, nejistí pracovníci tj. zaměstnanci s nízkým statusem, kteří mohou být závislí na dobré vůli druhých, pokud jde o jejich zaměstnání.

Doporučujeme: Tuskegee studie neléčené syfilidy u černošského muže

Studium po studiu psychologie dokazuje, že lidé čerpají ze skupiny zvrácenou sílu a ve skupině udělají to, co by sami nikdy neudělali. Normální morální chování – dokonce i slušné chování – je zavrženo (podobně jako skupinové znásilnění). Vedoucí, jehož zaměstnanci se rozhodnou ho vyhnat, schopná, ale krásná nová recepční, kterou stáhnou dolů žárliví spolupracovníci, vedoucí, který se cítí ohrožen talentem zaměstnance. Když to dělají vrstevníci, podřízení a nadřízení, cílem je donutit někoho k odchodu pomocí pomluv, ostrakizace, zastrašování, diskreditace, ponižování a prostě prosté podlosti. Vina se promítá na oběť, která „zapálí plyn“, je zmatená, má problémy se správným vnímáním (že by to lidé opravdu mohli udělat) a akceptuje, že je neschopná, na vině atd.

Dlouhodobější technické využití mobbingu je ve studiu chování zvířat, zejména v ornitologii, kde odkazuje na chování ptáků obtěžujících něco, co pro ně představuje hrozbu.

Vývoj koncepce

Konrad Lorenz ve své knize nazvané O agresi (1966) poprvé popsal mobbing mezi ptáky a zvířaty a přisoudil jej instinktům zakořeněným v darwinovském boji o přežití (viz mobbingové chování zvířat). Podle jeho názoru jsou lidé vystaveni podobným vrozeným impulsům, ale jsou schopni je dostat pod racionální kontrolu.

V 70. letech 20. století švédský lékař Peter-Paul Heinemann aplikoval Lorenzovu konceptualizaci na kolektivní agresi dětí vůči cílenému dítěti.

V 80. letech minulého století profesor a praktikující psycholog Heinz Leymann použil tento termín pro ganging up na pracovišti. Leymann poznamenal, že jedním z možných vedlejších účinků mobbingu je posttraumatická stresová porucha a je často chybně diagnostikována. Po tomto objevu úspěšně ošetřil tisíce obětí na své klinice ve Švédsku.

Mezi výzkumníky, kteří od té doby dále rozvinuli koncept mobbingu, patří:

Britští průkopníci proti šikaně Andrea Adams a Tim Field používali výraz šikana na pracovišti místo toho, co Leymann nazval „mobbing“ v kontextu pracoviště.

Doporučujeme: Nosní souhlásky

V knize MOBBING: Emotional Abuse in the American Workplace autoři identifikují mobbing jako určitý typ šikany, která není tak zjevná jako většina ostatních, a definují ji jako „…emocionální útok. Začíná, když se jedinec stane terčem neuctivého a škodlivého chování. Prostřednictvím narážek, pomluv a veřejného znevažování vzniká nepřátelské prostředí, ve kterém jeden jedinec shromažďuje ostatní, aby se dobrovolně, nebo nedobrovolně, podíleli na kontinuálních zlovolných akcích s cílem vytlačit člověka z pracoviště.“

Autoři uvádějí, že mobbing se obvykle vyskytuje v pracovním prostředí, které má špatně organizovanou výrobu a/nebo pracovní metody a neschopné nebo nepozorné řízení a že oběťmi mobbingu jsou obvykle „výjimeční jedinci, kteří prokázali inteligenci, kompetenci, tvořivost, integritu, úspěch a obětavost“.

Podle autorů Workplace Mobbing: Expulsion, Exclusion, and Transformation není „mobbing“ na pracovišti obecně známý termín – v některých anglicky mluvících zemích není dobře pochopen. Někteří badatelé tvrdí, že mobbing je prostě jiný název pro šikanu. Mobbing na pracovišti může být považován za „virus“ nebo „rakovinu“, která se šíří po pracovišti prostřednictvím drbů, pomluv a nepodložených obvinění. Je to záměrný pokus donutit člověka opustit pracoviště ponižováním, obecným obtěžováním, citovým zneužíváním a/nebo terorem. Mobbing může být popsán jako „ganged up“. Mobbing je popraven vůdcem (který může být manažerem, spolupracovníkem nebo podřízeným). Vůdce pak vyburcuje ostatní k systematickému a častému „davovému“ chování vůči oběti.

Účinky na psychiku a zdraví

Oběti mobbingu na pracovišti často trpí: poruchami přizpůsobení, somatickými příznaky (např. bolesti hlavy nebo syndrom dráždivého tračníku), psychickým traumatem, posttraumatickou stresovou poruchou a těžkou depresí.

V mobbingových cílech s PTSD Leymann poznamenává, že „mentální účinky byly plně srovnatelné s PTSD ze zkušeností z válek nebo vězeňských táborů. U některých pacientů se může rozvinout alkoholismus nebo jiné poruchy užívání návykových látek. Běžně trpí rodinné vztahy. U některých cílů se mohou dokonce rozvinout krátké psychotické epizody, zpravidla s paranoidními příznaky. Leymann odhadl, že 15% sebevražd ve Švédsku by mohlo být přímo připsáno na vrub mobbingu na pracovišti.

Doporučujeme: Smyčka zpětné vazby

V návaznosti na práci Heinemanna identifikuje Elliot mobbing jako běžný jev v podobě skupinové šikany ve škole. Zahrnuje „spolčení“ proti někomu s využitím taktiky fám, narážek, diskreditace, izolace, zastrašování a především to, aby to vypadalo, že je za to zodpovědná cílová osoba (obviňování obětí).

Studie Kennetha Westhuese o mobbingu v akademické sféře zjistila, že zranitelnost byla zvýšena osobními rozdíly, jako je být cizincem nebo jiného pohlaví; prací v postmoderním oboru, jako je hudba nebo literatura; finančním tlakem; nebo mít agresivního nadřízeného. Dalšími faktory byly závist, kacířství a univerzitní politika.

Sociologové a autoři vytvořili kontrolní seznamy a další nástroje pro identifikaci mobbingového chování.

Noa Davenport et al. (1999). Mobbing: Emotional Abuse in the American Workplace.
.

Absenteeismus · Agresivita · Šikana · Konflikt · Ovládání zrůdy · Kontraproduktivní chování · Spolupracovník podrážející · Kybernetická agrese · Demokracie · Deviance · Diskriminace · Diverzita · Emoce · Mlčení zaměstnanců · Průzkumy mezi zaměstnanci · Posilování · Hodnocení · Feminisace · Přátelství · Genderová nerovnost · Drby · Štěstí · Harassment · Zdravotní dohled · Humor · Incivilita · Intervence · Jargon · Poslech · Mikropravování · Mobbing · Morálka · Výkonnost kanceláře hodnocení · Fotbie · Soukromí · Probuzení · Profanie · Syndrom královny včely · Vztahy · Pomsta · Romantika · Sabotáž · Bezpečnost · Spiritualita · Obměna zaměstnanců · Strategie · Stres · Dozor · Toxické pracoviště · Školení · Násilí · Wellness