Klání peří

Klání peří mezi nosnicemi. V pravé dolní části obrázku bílá slepice přišla o ocasní peří a slepici hnědé bylo peří klováno do stehna a křídla

Vyklovávání peří je problém chování, který se nejčastěji vyskytuje u domácích slepic chovaných pro produkci vajec, i když se vyskytuje i u jiné drůbeže, jako jsou bažanti, krůty, kachny, a někdy se vyskytuje i u chovaných pštrosů. Vyklovávání peří nastává, když jeden pták opakovaně vyklovává peří druhého. Rozeznávají se dvě úrovně závažnosti, mírná a přísná. Vyklovávání jemného peří je považováno za běžné vyšetřovací chování, kdy peří příjemce není téměř narušeno, a proto nepředstavuje problém. Při závažném vyklovávání peří je však peří příjemce uchopeno, zataženo a někdy odstraněno. To je pro přijímajícího ptáka bolestivé a může to vést k poranění kůže nebo krvácení, což zase může vést ke kanibalismu a smrti.

Vyklovávání peří je jedním z hlavních problémů, s nimiž se potýká odvětví výroby vajec v neklecích
systémech, a má se stát ještě větším problémem v souvislosti se zákazem chovu nosnic v neplodných klecových chovech (směrnice Rady 1999/74/ES), který vstoupí v platnost v roce 2012, a s vyhlídkou zákazu ořezávání zobáků (viz níže). Omezení vyklovávání peří bez nutnosti uchylovat se k ořezávání zobáků je důležitým cílem drůbežářského průmyslu.

Zobání peří je považováno za přesměrované chování, které vzniká buď zobáním ze země nebo zobáním během prašného koupání, i když dřívější hypotéza je nyní upřednostněna. Zajatí ptáci jsou velmi často drženi v neúrodném prostředí s omezenými možnostmi shánění potravy a navíc jsou obvykle krmeni potravou bohatou na živiny, která může být snědena během několika minut namísto hodin, které by potřebovala získat při běžném shánění potravy. V kombinaci s tím dochází k přesměrování potravní aktivity ptáků na peří jejich druhu.

Někdy je odstraněné peří následně snědeno, v takovém případě je toto chování nazýváno „požíráním peří“. Zatímco mezi klováním peří a požíráním peří může existovat pozitivní asociace, alespoň u jednotlivých ptáků, je to pravděpodobně způsobeno celkově vyšší motivací klování. Požívání peří zvyšuje průchodnost střev, což naznačuje, že klování peří a požívání peří mají jiný motivační základ.

Brzká zkušenost může mít vliv na těžké klování peří v pozdějším věku. Komerční nosnice již často začaly klovat peří, když jsou z chovné farmy ve věku přibližně 16 až 20 týdnů přeneseny do chovné farmy, kde nosí vejce, a kvalita opeření se pak může rychle zhoršovat až do maximální snášky ve věku přibližně 25 týdnů. Těžké klování peří může začít nebo přetrvávat i po tomto věku, i když zřídka začíná po 40 týdnech věku.

Doporučujeme:  Situační etika

Přestože existují spojitosti mezi jemným klováním peří a prudkým klováním peří, stále není jasné, zda jemná forma vede k těžké formě.

Některé oblasti těla jsou cílené na klování peří a ve vývoji je vzorec, do kterých se klove. Oblast zadečku nad uropygiální žlázou a ocasem jsou často prvními oblastmi těla, které vykazují známky poškození peří v důsledku klování peří, následuje krk, křídla a záda, i když je třeba poznamenat, že u pštrosa, který má podobný vzorec vývoje klování peří, uropygiální žláza chybí.

Ačkoli se klování peří vyskytuje ve všech komerčních systémech ustájení používaných pro nosnice, v systémech volně žijících nosnic je často častější nebo závažnější, protože je méně snadné ho kontrolovat a může se rychleji šířit. Údaje o prevalenci se pohybují mezi 57 až 86 % hejn ve volném výběhu a 99 % nosnic v rámci hejna může být postiženo. Národní hejno nosnic ve Spojeném království je v současné době (2011) přibližně 33 milionů ptáků, z nichž přibližně 10 milionů je ve volném výběhu. To naznačuje, že klování peří pravděpodobně postihne 5,5 milionu nosnic ve volném výběhu ročně. Odhaduje se, že kvůli klování peří uhynou 4 % nosnic ve volném výběhu, což jen ve Spojeném království představuje 220 000 úmrtí ročně v důsledku tohoto problému s chováním. Právní předpisy EU (směrnice Rady 1999/74/ES) zakážou v roce 2012 bateriové nebo konvenční klece, což znamená, že mnoho producentů přejde na používání systémů volného výběhu, což může tento problém s dobrými životními podmínkami ještě zhoršit, dokud se nenaučíme účinné metody jejich kontroly – viz průvodce Defra „A Guide to The Practical Management of Feather Pecking & Cannibalism in Free Range Laying Hens“

Klání peří je multifaktoriální problém a pro komerční hejna bylo identifikováno velké množství rizikových faktorů.

Faktory, které pravděpodobně snižují klování peří, jsou –

Úprava zobáku, někdy zavádějícím způsobem nazývaná odstranění zobáku, je možná nejpřesněji popsána jako „částečná amputace zobáku“. Provádí se u drůbeže, aby se snížil výskyt nebo poškození způsobené klováním peří nebo kanibalismem, a spočívá v amputaci distální jedné až dvou třetin zobáku ptáka buď čepelí, nebo infračerveným paprskem. Úprava zobáku vyvolává obavy o dobré životní podmínky, protože vnitřní tkáň zobáku obsahuje mnoho nervů, které jsou během procesu transektovány – keratinizovanou, mrtvou tkání je pouze povrch a krajní špička zobáku. To může vést k rozvoji neuromů (abnormální regenerace nervů) v amputovaném pahýlu zobáku, ze kterého by mohlo docházet k abnormálním spontánním nervovým výbojům podobným výbojům pocházejícím z pahýlových neuromů u lidských amputací a spojeným s fantomovou bolestí končetin.

Doporučujeme:  Rasa a inteligence (Vysvětlení)

Bylo prokázáno, že domácí slepice mají v dendritech v horním zobáku ložiska minerálů železa a jsou schopny magnetorecepce. Protože slepice využívají směrové informace z magnetického pole země k orientaci v relativně malých oblastech, vzniká možnost, že ořezávání zobáku zhoršuje schopnost slepic orientovat se v rozsáhlých systémech nebo se pohybovat v budovách a ven v systémech volného výběhu.

Dalším negativním aspektem ořezávání zobáků je, že ptáci jsou pak méně schopni se účinně očistit, takže nosnice se zobáky mají větší ektoparazitní zátěž než slepice s neporušeným zobákem.

Široce používanou metodou snižování klování peří je snížení intenzity světla, ale protože je pro udržení snášky vajíček nezbytné minimálně 5 luxů, doporučuje se intenzita 10 luxů a více. Při těchto nízkých intenzitách je pro člověka obtížné slepice řádně prohlédnout, zejména v hustěji osídlených systémech ustájení, a lidské barevné vidění je ztíženo, takže detekce krve je téměř nemožná. Nízká intenzita světla může být spojena s dalšími náklady na dobré životní podmínky slepic, protože dávají přednost jídlu v jasně osvětleném prostředí a dávají přednost jasně osvětleným oblastem pro aktivní chování, ale šeru (<10 luxů) pro neaktivní chování. Zhasnutí světel může také způsobit problémy, když je pak intenzita náhle dočasně zvýšena pro prohlídku slepic; to je spojováno s rizikovým faktorem zvýšeného klování peří a ptáci se mohou vyděsit, což vede k panickým reakcím („hysterii“), které mohou zvýšit riziko poranění. U krůt může nízká intenzita světla (možná v kombinaci s dlouhými fázemi světla) způsobit odchlípení sítnice a buftalmie, zkreslení morfologie oka, které může vést ke slepotě. Nezdá se, že by to bylo zkoumáno u nosnic při moderních světelných vzorcích. Postupné změny intenzity světla simulující úsvit a soumrak na začátku a konci fáze světla spíše než náhlé zhasnutí světel umožňují ptákům krmit se v očekávání období tmy a bezpečně se pohybovat na hnízdiště, spíše než se pohybovat ve tmě a riskovat zranění, které je možná důležitější v zařízených systémech. Mnoho producentů zkoušelo umístit červené filtry přes okna nebo používat červené osvětlení, aby omezili klování peří a kanibalismus. To bylo dokonce předmětem patentu,nicméně, pokud by takové jednoduché řešení bylo účinné, bylo by široce přijato průmyslem.

Selektivní šlechtění & genetika

Vyklovávání peří má dědičnou složku s dědičností pro tuto vlastnost v rozmezí od 0,07 do 0,56. Linie slepic vykazujících vysokou nebo nízkou vyklovávací aktivitu peří byly vyvinuty umělým výběrem s ptáky vyklovávajícími vysoké peří vykazujícími od druhé generace více vyklovávání peří než ptáci vyklovávající nízké peří.

Doporučujeme:  Vědecké metody

Výběr nepřímých indikátorů klování peří, konkrétně neporušeného peří a livability ve skupinách více ptáků vede ke snížení klování peří a kanibalismu. U těchto znaků existuje značná aditivní genetická variabilita s odhady dědičnosti v rozmezí od 0,22 do 0,54. Byl identifikován znak, který kombinuje klování peří a kanibalismus vedoucí k těžkým zraněním nebo smrti u ptáků neporušených zobákem; ten má vysokou dědičnost na 0,65.

Méně se pracovalo na molekulární úrovni genetiky klování peří. Hlavní geny pro klování peří byly nalezeny spolu s polygeny. Existují markery pro těžké klování peří na chromozomech 1, 2 a 10 a také možná na chromozomu 3.

Přístroje (bity & brýle)

Byla vyvinuta zařízení, která snižují nebo odstraňují škodlivé účinky klování peří. Tato zařízení vyžadují čas a zručnost, aby se do nich vešlo, a proto mají problémy s praktičností vzhledem k tomu, že komerční hejna obvykle obsahují několik tisíc ptáků. Kvůli tomu se v moderní drůbežářské produkci, s výjimkou hajného chovu, příliš nepoužívají.

Blinkry na drůbež – Z amerického patentu „Zařízení proti sběru drůbeže“ podaného v roce 1935

Právní předpisy týkající se těchto zařízení ve Velké Británii formuluje společnost Defra.

Pro nosnice je relevantní literaturou Defra Code of Recommendations for the Welfare of Livestock: Laying Hens. Ten uvádí, že „The Welfare of Livestock (Prohibited Operations) Regulations 1982 (S.I. 1982 No.1884) zakazuje…montáž jakéhokoli spotřebiče, jehož cílem nebo účinkem je omezení zraku na ptáka metodou zahrnující průnik nebo jiné zmrzačení nosní přepážky.“

Pro gamebirdy je příslušným právním předpisem Kodex chování pro dobré životní podmínky gamebirdů chovaných pro sportovní účely (Defra Code of Practice for the Welfare of Gamebirds Reared for Sporting Purposes). V něm se uvádí, že „5.1 Používání manažerských zařízení nebo postupů, které neumožňují ptákům plně vyjádřit jejich rozsah normálního chování, by nemělo být považováno za rutinu a chovatelé by měli pracovat na ideálu manažerských systémů, které tato zařízení nevyžadují. Taková zařízení a postupy zahrnují mrzačení…a používání bitů, brýlí a kukel, aby se zabránilo klování peří, pojídání vajíček nebo agresi. Jejich používání by mělo být zdůvodněno podle hejna a pravidelně přezkoumáváno v plánu zdraví a dobrých životních podmínek hejna. Jakékoli zařízení, které je navrženo k propíchnutí nosní přepážky, je nezákonné.“