depresivní

Tianeptin

Chemická struktura Tianeptinu Tianeptin (1,2)thiazepin-11-yl)amino)heptanová kyselina S,S-dioxid Název podle IUPAC Tianeptin (INN) (Stablon®, Coaxil®, Tatinol®) je popisován jako selektivní stimulátor zpětného vychytávání serotoninu (SSRE), strukturálně podobný tricyklickým antidepresivům. Na rozdíl od tricyklických však zvyšuje zpětné vychytávání serotoninu, místo aby ho blokoval. Zajímavé je, že tianeptin spolu se svými dvěma metabolity (S8849, S3139) neovlivňuje vychytávání monoaminů […]

Tianeptin Read More »

Neurastetická neuróza

Neurasténie je psychopatologický termín, který poprvé použil George Miller Beard v roce 1869 k označení stavu s příznaky únavy, úzkosti, bolesti hlavy, impotence, neuralgie a depresivní nálady. V současnosti je diagnózou v Mezinárodní klasifikaci nemocí Světové zdravotnické organizace a v Čínské klasifikaci duševních poruch pod překladem „shenjing shuairuo“. Američané měli být obzvláště náchylní k neurastenii,

Neurastetická neuróza Read More »

Hypostatický model osobnosti

Pojmy Aspekt osobnosti (hypostaze) Subsystém osobnosti Dimenze osobnosti Osa osobnosti Intrapersonální vztah Mezilidský vztah Lidé Roberto Assagioli Eric Berne C. Robert Cloninger Louis Guttman William James Marvin Minsky Charles Sanders Peirce Aaron Rosanoff John Rowan Codrin Țapu Panenky Matrjoška poskytují vizuální znázornění mnohosti a složitosti osobnosti. Hypostatický model osobnosti je názor, který tvrdí, že lidská

Hypostatický model osobnosti Read More »

Cerebrální ischemie

Cerebrální ischemie je ischemický stav, kdy mozek nebo části mozku nedostávají dostatečný průtok krve k udržení normální neurologické funkce. Cerebrální ischemie může být výsledkem různých onemocnění, nebo v důsledku arteriální obstrukce, jako je škrcení. Podobně jako mozková hypoxie, závažné nebo dlouhotrvající mozkové ischemie bude mít za následek bezvědomí, poškození mozku nebo smrt, zprostředkované ischemickou kaskádou.

Cerebrální ischemie Read More »

Intrusive thoughts

Mnoho lidí zažívá typ špatných nebo nechtěných myšlenek, které mají lidé s více znepokojujícími dotěrnými myšlenkami, ale většina lidí je schopna tyto myšlenky zavrhnout. Pro většinu lidí jsou špatné myšlenky „prchavou otravností“. Londýnský psycholog Stanley Rachman předložil dotazník zdravým vysokoškolským studentům a zjistil, že prakticky všichni uvedli, že čas od času mají špatné myšlenky, včetně

Intrusive thoughts Read More »

Depresivní realismus

Depresivní realismus je (sporná) teze, že lidé s depresí mají přesnější pohled na realitu. Konkrétně, že jsou méně ovlivněni pozitivními iluzemi iluzorní nadřazenosti, iluzí kontroly a zaujatosti optimismu. Je třeba si uvědomit, že se to týká konkrétně lidí s hraniční nebo středně těžkou depresí – zatímco normální lidé vidí věci v příliš pozitivním světle a

Depresivní realismus Read More »

Smíšený stav (psychiatrie)

V souvislosti s duševním onemocněním je smíšený stav (také známý jako agitovaná deprese, dysforická mánie, , nebo smíšená epizoda) stav, při kterém se současně objevují příznaky mánie a deprese (např. neklid, úzkost, únava, pocit viny, impulzivnost, nespavost, podrážděnost, morbidní a/nebo sebevražedné myšlenky, panika, paranoia, přetlaková řeč a vztek). Typickými příklady jsou slzy na krajíčku během

Smíšený stav (psychiatrie) Read More »

Smích

Smích je slyšitelný výraz nebo zdání veselí nebo pobavení nebo vnitřní pocit radosti a potěšení (smích uvnitř). Může vzniknout (jako fyziologická reakce) z vtipů, lechtání a dalších podnětů. Vdechování oxidu dusného může také vyvolat smích; další drogy, jako je konopí, mohou také vyvolat epizody silného smíchu. Silný smích může někdy přinést nástup slz nebo dokonce

Smích Read More »

Dlouhodobé účinky alkoholu

Životní rok upravený podle zdravotního postižení u poruch požívání alkoholu na 100 000 obyvatel v roce 2004. Celková zaznamenaná spotřeba alkoholu na obyvatele (15+), v litrech čistého alkoholu Nejvýznamnější z možných dlouhodobých účinků etanolu. Navíc u těhotných žen způsobuje fetální alkoholový syndrom. Dlouhodobé účinky alkoholu sahají od možných zdravotních přínosů při nízké konzumaci alkoholu (etanolu) až po závažné

Dlouhodobé účinky alkoholu Read More »

Pozdní život deprese – Léčba

Léčba deprese v pozdním věku je účinná asi v 80% identifikovaných případů, kdy je léčba poskytována. Účinná léčba vyžaduje biopsychosociální přístup, který kombinuje farmakoterapii a psychoterapii. Terapie obecně vede ke zlepšení kvality života, zvýšení funkční kapacity, možnému zlepšení zdravotního stavu, zvýšení dlouhověkosti a nižším nákladům na zdravotní péči. Zlepšení by mělo být patrné již dva

Pozdní život deprese – Léčba Read More »