Zaujatost je termín používaný k popisu tendence nebo preference vůči určité perspektivě, ideologii nebo výsledku, kdy tendence zasahuje do schopnosti být nestranný, nepředpojatý nebo objektivní. Jinými slovy, zaujatost je obecně vnímána jako „jednostranná“ perspektiva. Termín zaujatost se vztahuje k osobě nebo skupině, u které se má za to, že vykazuje zaujatost. Používá se k popisu postoje, úsudku nebo chování, které je ovlivněno předsudkem. Zaujatost může být nevědomá nebo vědomá ve vědomí. Označení někoho za zaujatého v určitém ohledu znamená, že potřebuje větší nebo pružnější perspektivu v této oblasti, nebo že potřebuje zvážit kontext hlouběji.
V psychologii je kognitivní zkreslení založeno na faktorech souvisejících s mozkem jako informačním procesorem. Jedním typem kognitivního zkreslení je konfirmační zkreslení, tedy tendence interpretovat nové informace tak, aby potvrdily něčí předchozí přesvědčení, dokonce až do krajnosti popření, a ignorovaly informace, které jsou v rozporu s něčím předchozím přesvědčením. Zásadní chyba přiřazení, známá také jako „korespondenční zkreslení“, je jedním z příkladů takového zkreslení, kdy lidé mají tendenci vysvětlovat chování druhých z hlediska osobnosti, zatímco oni mají tendenci vysvětlovat své vlastní chování z hlediska situace.
Pokud je něco „zaujaté“ nebo je názor „zaujatý“, pak to jen znamená, že informace je jedné strany. Neznamená to, že informace není vůbec přesná.
Ve statistice existuje několik typů zkreslení: