Vizualizace znalostí je mladá vědecká disciplína. Byla zavedena jako „použití vizuálních reprezentací k přenosu znalostí mezi nejméně dvěma osobami“ (Burkhard a Meier, 2004). Vizualizace znalostí si klade za cíl zlepšit přenos znalostí pomocí komplementárních metod počítačové a nepočítačové vizualizace. Příklady takových vizuálních formátů jsou skici, diagramy, obrázky, objekty, interaktivní vizualizace, aplikace informační vizualizace, imaginární vizualizace, příběhy.
Zatímco informační vizualizace se soustřeďuje na využití počítačem podporovaných nástrojů k prozkoumání velkého množství abstraktních dat, vizualizace znalostí se zaměřuje na přenos znalostí mezi osobami. Kromě pouhého přenosu faktů se vizualizace znalostí zaměřuje na další přenos vhledů, zkušeností, postojů, hodnot, očekávání, perspektiv, názorů a předpovědí pomocí různých doplňkových vizualizací. Dynamické formy vizualizace, jako je vzdělávací animace, mají potenciál posílit porozumění systémům, které se v průběhu času mění.
Vizualizace znalostí má své kořeny v grafickém designu Vizuální komunikace, komunikačních vědách, vizuálním vnímání a řízení znalostí, kde je klíčové zviditelnit znalosti tak, aby mohly být lépe identifikovány, přístupné, sdílené, diskutované, aplikované nebo obecně řízené. Metoda navržená výzkumníky používá jazyk popisu času a časové osy, které vedou k časovým technologiím, které umožňují vizualizaci znalostí, zejména pro agenty umělé inteligence.