Předpokládá se, že schopnost číst závisí na dvou dovednostech.
Dovednosti fonologického zpracování jsou schopností identifikovat hlásky v řeči a manipulovat s nimi.
Automatické pojmenovávací dovednosti tvoří schopnost převádět vizuální informace do fonologického kódu.
Teorie dvojího deficitu u poruch čtení (Wolf & Bowers 1999) předpokládá, že deficit v obou těchto dovednostech vede k nejnižší úrovni čtenářských výkonů, což představuje nejzávažnější formu dyslexie.
Wolf, M., & Bowers, P. (1999). Hypotéza dvojího deficitu u vývojových dyslexií. Journal of Educational Psychology, 91, 1-24.