Řečová terapie nebo Řečová terapie je studium poruch, které ovlivňují řeč, jazyk, poznávání, hlas, polykání (dysfagie) a rehabilitační nebo nápravná léčba fyzických a/nebo kognitivních deficitů/poruch, které mají za následek potíže s komunikací a/nebo polykáním. Řečová terapie (SLPs) nebo Řečová a jazyková terapie (SLTs) se zabývá řečovou produkcí, hlasovou produkcí, polykacími obtížemi a jazykovými potřebami lidí prostřednictvím řečové terapie v různých kontextech včetně škol, nemocnic a prostřednictvím soukromé praxe.
Komunikace zahrnuje řeč (artikulace, intonace, rychlost, intenzita), jazyk (fonologie, morfologie, syntax, sémantika, pragmatika), vnímavý i expresivní jazyk (včetně čtení a psaní) a neverbální komunikaci, jako je mimika a gestikulace. Problémy s polykáním zvládané v rámci logopedie jsou problémy v ústní, hrtanové a/nebo hltanové fázi polykání (nikoli jícnu).
V závislosti na povaze a závažnosti poruchy se může běžná léčba pohybovat od fyzického posilování cvičení, instruktivního nebo opakujícího se cvičení a drilu až po používání audiovizuálních pomůcek a zavádění strategií k usnadnění funkční komunikace. Řečová terapie může také zahrnovat znakovou řeč a používání obrazových symbolů (Diehl 2003).
Řečoví terapeuti nebo Řečoví a jazykoví terapeuti (SLTs) nebo Řečoví-Jazykoví patologové (SLPs) jsou spříznění zdravotníci. Pracují s dětmi a dospělými, kteří mají potíže s komunikací nebo s jídlem, pitím a polykáním. (Potíže s jídlem a pitím však mohou také spadat do oblasti působnosti povolání pracovních terapeutů.)
Řečoví a jazykoví terapeuti pracují s: