Radionuklid je atom s nestabilním jádrem. Radionuklid prochází radioaktivním rozpadem vyzařováním gama záření a/nebo subatomárních částic. Radionuklidy se mohou vyskytovat přirozeně, ale mohou být také uměle vytvářeny.
Radionuklidy jsou chemiky a biology často označovány jako radioaktivní izotopy nebo radioizotopy a hrají důležitou roli v technologiích, které nám poskytují potraviny, vodu a dobré zdraví. Mohou však také představovat skutečná nebo domnělá nebezpečí.
Uměle produkované radionuklidy mohou být vytvářeny jadernými reaktory, urychlovači částic nebo generátory radionuklidů:
Stopové radionuklidy jsou ty, které se v přírodě vyskytují v malém množství buď kvůli vlastní vzácnosti, nebo poločasy rozpadu, které jsou výrazně kratší než stáří Země. Syntetické izotopy se na Zemi přirozeně nevyskytují, ale mohou být vytvořeny jadernými reakcemi.
V medicíně se radioizotopy používají pro diagnostiku, léčbu a výzkum. Radioaktivní chemické stopovací látky vyzařující gama záření mohou poskytnout diagnostické informace o vnitřní anatomii člověka a fungování specifických orgánů. To se používá v některých formách tomografie: jednofotonová emisní počítačová tomografie a pozitronová emisní tomografie skenování.
V biochemii a genetice se radionuklidy používají k označení molekul a umožňují sledování chemických a fyziologických procesů, které se vyskytují v živých organismech, jako je replikace DNA nebo transport aminokyselin.
Z hlediska životního prostředí se radionuklidy používají ke sledování a analýze znečišťujících látek, ke studiu pohybu povrchových vod a k měření odtoků vody z deště a sněhu, stejně jako k měření průtoků potoků a řek.
Přírodní radionuklidy mohou být použity v archeologii a v paleontologii k měření stáří. Když je například radioaktivní uhlík v atmosféře, rychle se oddělí od svých produktů rozpadu. Jakmile je vázán v pevné látce, jako je dřevo nebo papír, musí jeho produkty rozpadu zůstat na místě. Měřením toho, kolik těchto produktů rozpadu se nahromadilo, lze tedy odhadnout dobu, kdy byl uhlík zachycen do pevné formy.
Jsou-li radionuklidy uvolněny do životního prostředí nehodou, špatnou likvidací nebo jinými prostředky, mohou potenciálně způsobit škodlivé účinky radioaktivní kontaminace. Mohou také způsobit škodu, pokud jsou nadměrně používány během léčby nebo jiným způsobem aplikovaným na živé bytosti. Tomu se říká radiační otrava. Radionuklidy mohou také způsobit poruchu elektrických zařízení.