Šest myslících klobouků (anglicky Six Thinking Hats) je název a námět knihy Edwarda De Bona, která vyšla v roce 1985.
De Bono považoval lidské poznávání a myšlení za několik typů, přístupů nebo směrů. Teoretizoval, že z těchto přístupů většina lidí používá pouze jeden nebo dva z přístupů a že lidé si vyvinuli myšlenkové návyky, které zase omezovaly lidi na tyto přístupy. De Bono věřil, že pokud by bylo možné identifikovat různé přístupy a vyvinout systém jejich využití, který by mohl být vyučován, že by lidé mohli být produktivnější na setkáních a ve spolupráci v rámci skupin a týmů tím, že by záměrně používali přístupy.
Výsledkem jeho výzkumů bylo, že De Bono byl schopen popsat proces záměrného přijetí konkrétního přístupu k problému jako implementaci paralelního myšlení™ a také jako pomůcku k laterálnímu myšlení. Je popsáno šest různých přístupů a každý z nich je symbolizován aktem nasazení barevného klobouku, buď skutečně, nebo nápaditě. To může být podle něj provedeno buď jednotlivci pracujícími samostatně, nebo ve skupinách.
Hlavními účely používání Šesti myslících klobouků jsou:
De Bono věřil, že klíčem k úspěšnému využití metodiky Six Think Hats je záměrné zaměření diskuse na konkrétní přístup podle potřeby během setkání nebo relace spolupráce. Například může být svoláno setkání k přezkoumání konkrétního problému a k vývoji řešení problému. Metoda Six Thinking Hats by pak mohla být využita v pořadí nejprve k prozkoumání problému, poté k vývoji sady řešení a nakonec k výběru řešení prostřednictvím kritického prozkoumání sady řešení.
Schůzka tedy může začít tím, že každý převezme modrý klobouk k diskusi o tom, jak bude schůzka vedena a k rozvoji cílů a záměrů. Diskuse se pak může přesunout do myšlení červeného klobouku, aby se shromáždily názory a reakce na daný problém. Tato fáze může být také využita k vytvoření mantinelů pro skutečné řešení, jako například kdo bude problémem a/nebo řešeními ovlivněn. Dále se diskuse může přesunout do Zeleného klobouku, aby se vytvořily nápady a možná řešení. Dále se diskuse může přesunout mezi myšlení bílého klobouku jako součást rozvoje informací a myšlení černého klobouku, aby se vytvořily kritiky pro sadu řešení.
Vzhledem k tomu, že každý je zaměřen na určitý přístup v jednom okamžiku, skupina má tendenci být více kolaborativní, než když jeden člověk reaguje emocionálně (Red hat), zatímco jiný člověk se snaží být objektivní (White hat) a ještě další člověk je kritický k bodům, které vyplývají z diskuse (Black hat).