William James popsal afirmativní modlitbu jako prvek amerického metafyzického léčitelského hnutí, které nazval „vyléčením mysli“; popsal ji jako „pouze jednoznačně originální příspěvek Ameriky k systémové filosofii života“.
Co odlišuje afirmativní modlitbu od světských afirmací typu autosugesce, které vyučoval svépomocný autor 19. století Émile Coué (jehož nejslavnější afirmace byla „Každým dnem ve všech směrech se zlepšuji a zlepšuji se“) je to, že afirmativní modlitba oslovuje praktikujícího k Bohu, Božské, Tvůrčí mysli, a zdůrazňuje zdánlivě praktické aspekty náboženské víry.
Někteří členové svépomocných a sebezdokonalovacích hnutí[attribution needed] obhajují afirmativní modlitbu vedle nebo místo sekulárních afirmací. Volba je do značné míry individuální, založená na přesvědčení praktikujícího.[citace nutná]