Understanding Consciousness (2000) je kniha Maxe Velmanse, emeritního profesora psychologie na Goldsmiths, University of London, která kombinuje popis vědeckých studií vědomí s pohledem filozofie mysli. Kniha se v letech 2001 a 2002 dostala do užšího výběru na cenu Britské psychologické společnosti za knihu roku. Philip Pullman ji označil za „jeden z nejjasnějších a nejelegantnějších popisů“, s jakým se v této oblasti setkal.
Velmans tvrdí, že redukcionismus i dualismus jsou vinny tím, že nevěnují dostatečnou pozornost fenomenologii vědomí, tedy stavu, kdy si něco uvědomujeme. Redukcionismus se například pokouší redukovat vědomí na stav mozku; vědomí tedy není nic víc než jeho nervové příčiny a koreláty. Tím se podle Velmanse provinil proti Leibnizovu tvrzení, že aby A bylo totožné s B (tedy aby vědomí bylo stavem mozku), musí být vlastnosti A zároveň vlastnostmi B. Velmans zde tvrdí, že subjektivní, fenomenální zkušenost vědomí je zcela nepodobná nervovým stavům mozku, a proto na ně nemůže být redukována; to znamená, že fenomenální vlastnosti vědomí nejsou ztotožnitelné s fyzikálními stavy mozku, které je pravděpodobně způsobují.