V systému Leitner jsou správně zodpovězené karty posunuty do další, méně časté kolonky, zatímco nesprávně zodpovězené karty se vracejí do první kolonky.
Leitnerův systém je široce používaná metoda efektivního používání kartiček, kterou v 70. letech navrhl německý vědecký novinář Sebastian Leitner. Jedná se o jednoduchou implementaci principu opakování v řádcích, kdy jsou karty přezkoumávány ve stále větších intervalech.
Při této metodě jsou kartičky roztříděny do skupin podle toho, jak dobře znáte každou z nich v Leitnerově učebním boxu. Funguje to takto: zkusíte si vybavit řešení napsané na kartičce. Pokud se vám to podaří, pošlete kartu do další skupiny. Pokud se vám to ale nepodaří, pošlete ji zpět do první skupiny. Každá následující skupina má delší dobu, než budete požádáni o opětovné prozkoumání karet.
Příklad 1. Předpokládejme, že máte 3 skupiny nazvané Skupina 1, Skupina 2 a Skupina 3. Karty ve skupině 1 jsou ty, se kterými často děláte chyby, a Skupina 3 obsahuje karty, které velmi dobře znáte. Můžete si vybrat, že budete studovat karty skupiny 1 jednou denně, Skupinu 2 každé 3 dny a Karty skupiny 3 každých 5 dní. Pokud se podíváte na kartu skupiny 1 a dostanete správnou odpověď, „povýšíte“ ji do Skupiny 2. Správná odpověď s kartou skupiny 2 „povýší“ tuto kartu do Skupiny 3. Pokud uděláte chybu s kartou skupiny 2 nebo Skupiny 3, dostane se „degradace“ na první úroveň, což vás donutí studovat tuto kartu častěji.
Výhodou této metody je, že se můžete zaměřit na ty nejtěžší kartičky, které zůstávají v několika prvních skupinách. Výsledkem je v ideálním případě zkrácení doby potřebné ke studiu.
Příklad 2. Tento příklad používá 5 úrovní odborné způsobilosti a 12 balíčků kartiček. Karty na úrovni odborné způsobilosti 1 jsou přezkoumávány při každém výukovém sezení; karty na úrovni 5 jsou vyřazeny a již se nepoužívají. Karty na úrovni 2, 3 a 4 jsou přezkoumávány každé 2., 3. a 4. sezení.
Výuková sezení jsou číslována od 0 do 9, pak číslování začíná znovu (tedy 0, 1, 2, … 8, 9, 0, 1, 2 …). Karty na úrovni 1 jsou v balíčku Current; ty na úrovni 5 jsou v balíčku Retired; všechny ostatní karty jsou v 1 z těchto 10 balíčků „progress“, z nichž každý začíná titulní kartou se 4 číslicemi:
0-2-5-9 • 1-3-6-0 • 2-4-7-1 • 3-5-8-2 • 4-6-9-3 • 5-7-0-4 • 6-8-1-5 • 7-9-2-6 • 8-0-3-7 • 9-1-4-8
Pokud je žák úspěšný u karty z paluby Current, převede se do balíčku postupů, který začíná číslem této relace. (Například úspěch u karty během relace 6 ji přenese z paluby Current na palubu 6-8-1-5.) Karty z tohoto balíčku se přezkoumají vždy, když se číslo z názvu paluby shoduje s číslem relace. (Například karty z paluby 6-8-1-5 se znovu přezkoumají u relací 8, 1 a 5.) Pokud má žák potíže s kartou během následné revize, karta se vrátí do paluby Current; jinak zůstane ve svém balíčku postupů. Když je žák úspěšný u karty během relace, která se shoduje s posledním číslem na palubě (například relace 5 pro palubu 6-8-1-5), tato karta přejde do paluby Retired a titulní karta pro tento balíček postupů se uvolní pro použití při následující relaci.
Automatizace. Podobné nápady byly implementovány do řady počítačových programů pro výuku jazyků a kartiček. Velká část tohoto softwaru využívá tzv. elektronické kartičky.