Únava (též vyčerpání, letargie, malátnost, ochablost, netečnost nebo únava) je stav vědomí popisující řadu potíží, obvykle spojených s fyzickou a/nebo duševní slabostí, i když se liší od obecného stavu letargie až po specifický pocit pálení ve svalech vyvolaný prací. Fyzická únava je neschopnost pokračovat ve fungování na běžné úrovni fyzické aktivity. Je všudypřítomná v každodenním životě, ale obvykle se projevuje zejména při těžkém cvičení. Psychická únava se naproti tomu projevuje spíše somnolencí (ospalostí).
Únava má dvě známé formy: jedna se projevuje jako místní, svalově specifická neschopnost vykonávat práci a druhá jako celkový, tělesný nebo systémový pocit nedostatku energie. Vzhledem k těmto dvěma odlišným aspektům příznaků únavy bylo navrženo nahlížet na příčiny únavy z „centrálního“ a „periferního“ hlediska (Gandevia, 1992; Kent-Braun, 1999).
Únava může být nebezpečná při plnění úkolů, které vyžadují neustálé soustředění, například při řízení vozidla. Při dostatečné únavě může dojít k mikrospánkům, které mohou způsobit ztrátu koncentrace; je však třeba provést objektivní kognitivní testy, aby bylo možné odlišit neurokognitivní deficity způsobené onemocněním mozku od těch, které lze přičíst únavě.
Únava zahrnuje kromě fyzické také únavu duševní, která nemusí nutně zahrnovat svalovou únavu. Taková duševní únava se zase může projevovat jak somnolencí (sníženou bdělostí), tak jen celkovým snížením pozornosti, které nemusí nutně zahrnovat ospalost. V každém případě to může být nebezpečné při plnění úkolů, které vyžadují neustálé soustředění, například při řízení vozidla. U osoby, která je dostatečně ospalá, může například docházet k mikrospánkům. Mělo by však být provedeno objektivní kognitivní vyšetření, aby bylo možné odlišit neurokognitivní deficity způsobené onemocněním mozku od těch, které lze přičíst únavě.
Fyzická únava nebo svalová slabost (či „nedostatek síly“) je přímý výraz pro neschopnost vyvinout sílu svaly v takové míře, jaká by se dala očekávat vzhledem k celkové fyzické zdatnosti jedince. Test síly se často používá při diagnostice svalové poruchy předtím, než je možné určit etiologii. Tato etiologie závisí na typu svalové slabosti, která může být skutečná nebo domnělá, stejně jako centrální nebo periferní. Pravá slabost je značná, zatímco vnímaná je spíše pocit, že je třeba vynaložit větší úsilí k provedení stejného úkolu. Na druhé straně centrální svalová slabost je celkové vyčerpání celého těla, zatímco periferní slabost je vyčerpání jednotlivých svalů.
Existují dva hlavní typy fyzické únavy: centrální a periferní.
Základní rozdíl mezi periferní a centrální teorií únavy spočívá v tom, že periferní model únavy předpokládá selhání v jednom nebo více místech řetězce, který iniciuje svalovou kontrakci. Periferní regulace je proto závislá na lokálních metabolických chemických podmínkách místně postiženého svalu, zatímco centrální model únavy je integrovaný mechanismus, který pracuje na zachování integrity systému tím, že iniciuje únavu prostřednictvím svalového derekomprese na základě kolektivní zpětné vazby z periferie dříve, než dojde k selhání buněk nebo orgánů. Zpětná vazba, kterou tento centrální regulátor snímá, by tedy mohla zahrnovat chemické a mechanické i kognitivní signály. Význam každého z těchto faktorů bude záviset na povaze vykonávané práce vyvolávající únavu.
U většiny lidí, kteří trpí únavou, se po roce trvání nemoci nezjistí její příčina. U těch, u nichž je možná diagnóza stanovena, se nejčastěji vyskytují problémy pohybového aparátu (19,4 %) a psychické problémy (16,5 %). Definitivní fyzické potíže byly zjištěny pouze u 8,2 %.
Drobné tmavé kruhy pod očima a náznak váčků pod očima, což je kombinace, která svědčí hlavně o menším nedostatku spánku.
Únava je obvykle důsledkem práce, psychického stresu, nadměrné stimulace a nedostatečné stimulace, jet lagu nebo aktivního odpočinku, deprese a také nudy, nemoci a nedostatku spánku. Může mít také chemické příčiny, například otravu nebo nedostatek minerálů či vitaminů. Únavu často způsobuje masivní ztráta krve. Únava se liší od ospalosti, kdy má pacient pocit, že je třeba spát. Únava je normální reakcí na fyzickou námahu nebo stres, ale může být také známkou tělesné poruchy.
Předpokládá se, že pocit únavy vzniká v retikulárním aktivačním systému dolní části mozku. Je možné, že se muskuloskeletální struktury vyvinuly společně s příslušnými mozkovými strukturami, takže celý celek funguje společně konstruktivním a adaptivním způsobem. Celé systémy svalů, kloubů a proprioceptivních a kinestetických funkcí plus části mozku se vyvinuly a fungují společně jednotným způsobem.
Únava je obvykle důsledkem práce, psychického stresu nebo aktivního odpočinku, deprese, ale také nudy, nemoci a nedostatku spánku. Může mít také chemické příčiny, například otravu nebo nedostatek minerálů či vitaminů.
Předpokládá se, že pocit únavy vzniká v retikulárním aktivačním systému dolní části mozku. Je možné, že se muskuloskeletální struktury vyvinuly společně s příslušnými mozkovými strukturami, takže celý celek funguje společně konstruktivním a adaptivním způsobem. Celé systémy svalů, kloubů a proprioceptivních a kinestetických funkcí plus části mozku se vyvinuly a fungují společně jednotným způsobem.