Asemické psaní od Marca Giovenale
Asemické písmo je bezeslovná otevřená sémantická forma písma. Slovo asemické znamená „nemít žádný specifický sémantický obsah“. S nespecifikovaností asemického písma vzniká významové vakuum, které je ponecháno na čtenáři, aby ho vyplnil a vyložil. To vše je podobné způsobu, jakým by se význam odvodil z abstraktního uměleckého díla. Otevřená povaha asemických děl umožňuje, aby se význam vyskytoval translingvisticky; asemický text může být „čten“ podobným způsobem bez ohledu na čtenářův přirozený jazyk. Další možností asemického díla je více významů pro stejnou symboliku.
Některé asemické písmo zahrnuje piktogramy nebo ideogramy, jejichž významy jsou někdy, ale ne vždy, naznačeny jejich tvary. Asemické písmo, občas, existuje jako koncepce nebo stín konvenčních psacích postupů. Odrážející písmo, ale ne zcela existující jako tradiční systém psaní, asemické písmo se snaží, aby čtenář vznášel ve stavu mezi čtením a hledáním.
Asemické písmo nemá slovní smysl, i když může mít jasný textový smysl. Prostřednictvím svého formátování a struktury může asemické písmo naznačovat typ dokumentu a tím naznačovat význam. Forma umění je stále písmem, často kaligrafickou formou, a buď závisí na čtenářově smyslu a znalostech spisovacích systémů, aby mělo smysl, nebo může být pochopeno estetickou intuicí.
Asemické psaní lze také chápat jako relativní vnímání, kdy neznámé jazyky a zapomenuté skripty poskytují šablony a platformy pro nové způsoby vyjadřování.
Vlivy na asemické písmo jsou nečitelné, vymyšlené nebo prvotní písmo (jeskynní malby, čmáranice, dětské kresby atd.). Ale místo toho, aby bylo asemické písmo považováno za mimikry pregramotného výrazu, může být považováno za postgramotný styl písma, který využívá pro inspiraci všechny formy tvořivosti. Dalšími vlivy na asemické písmo jsou xenolingvistika, umělecké jazyky, sigily (magie), nerozšifrované písmo, & graffiti.
Asemické písmo se vyskytuje v avantgardní literatuře a umění se silnými kořeny v nejranějších formách písma. Proslulým moderním příkladem asemického písma je Codex Seraphinianus.
Asemické psaní existuje jako mezinárodní styl, se spisovateli a umělci, kteří jej vytvářejí v mnoha různých zemích po celém světě.
Publikace, které se zabývají asemickým psaním, jsou Tim Gaze’s Asemic Magazine a Michael Jacobson’s weblog The New Post-Literate.