Vojenský výcvik

Lidová osvobozenecká armáda rekrutuje výcvik.

Vojenské vzdělávání a výcvik je proces, jehož cílem je stanovit a zlepšit schopnosti vojenského personálu v jeho příslušných funkcích.

Vojenská výchova může být dobrovolná nebo povinná. Předtím, než osoba získá oprávnění k obsluze technického vybavení nebo k pobytu na bitevním poli, musí podstoupit lékařskou a často i fyzickou zkoušku. Pokud projde, může zahájit základní výcvik.
Základní výcvik je rekrutační výcvik. Rekrutační výcvik se pokouší naučit základní informace a výcvik v technikách nutných k tomu, aby se stal efektivním členem služby. K dosažení tohoto cíle jsou členové služby cvičeni fyzicky, technicky a psychicky. Instruktor výcviku má za úkol zajistit, aby členové služby byli schopni vojenského použití.

Po absolvování základního výcviku absolvuje mnoho příslušníků služby pokročilý výcvik, který je více v souladu s jejich vybranými nebo přidělenými specializacemi. Ten sahá od výcviku u námořnictva až po studium výbušnin. Při pokročilém výcviku se často vyučuje vojenská technika a vybavení.

Mnoho velkých zemí má několik vojenských akademií, jednu pro každý obor služby, které nabízejí vysokoškolské tituly v různých oborech, podobně jako jiné vysoké školy. Absolventi akademií však obvykle zastávají hodnost důstojníka a jako takoví mají kromě civilní práce ve svém hlavním oboru mnoho možností. Vyšší důstojníci mají také další možnosti vzdělávání.

Resocializace je sociologický pojem zabývající se procesem mentálního a emocionálního „přeškolení“ člověka tak, aby mohl působit v jiném prostředí, než na jaké je zvyklý.
Resocializace do celkové instituce zahrnuje úplnou změnu osobnosti. Klíčovými příklady jsou proces resocializace nových rekrutů do armády tak, aby mohli působit jako vojáci (nebo jinými slovy jako členové soudržné jednotky) a opačný proces, kdy se ti, kteří si na takové role zvykli, vracejí do společnosti po vojenském propuštění.