Dítě během nigerijsko-biafranské války na konci 60. let trpělo následky těžkého hladu a podvýživy.
Hladovění je závažné snížení příjmu vitamínů, živin a energie a potravy a je nejextrémnější formou podvýživy. U lidí způsobuje dlouhodobé hladovění (delší než 1-2 měsíce) trvalé poškození orgánů a může nakonec vést až k úmrtí.
Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství umírá denně více než 25 000 lidí hladem, více než 800 milionů lidí trpí chronickou podvýživou. V průměru každých pět sekund umírá na následky hladu dítě.
Nedostatek vitamínů je častý, často vede k anémii, beri beri, pellagře a kurdějím. Tato onemocnění mohou společně způsobit průjem, kožní vyrážky, edém a srdeční selhání. Pokud jde o psychické účinky, jedinci jsou v důsledku toho často podráždění, unavení a letargičtí.
Hladovění se obvykle léčí pomalým zvyšováním příjmu potravy, dokud nezůstane nedostatek živin. Tou dobou by se měla strava uzdravujícího se jedince skládat z 5000 kalorií a dvojnásobku doporučené dietní dávky živin. Hladovění je důsledkem podvýživy.