Model praktického uvažování člověka Belief-Desire-Intention (BDI) vyvinul Michael Bratman jako způsob vysvětlení záměru zaměřeného na budoucnost.
BDI se v zásadě opírá o lidovou psychologii („teorii teorie“), což je představa, že naše mentální modely světa jsou teorie.
BDI bylo součástí inspirace pro softwarovou architekturu BDI, na jejímž vývoji se Bratman rovněž podílel. Zde byl pojem záměru chápán jako způsob, jak omezit čas strávený úvahami o tom, co dělat, tím, že se vyloučí volby, které nejsou v souladu s aktuálními záměry.
BDI vzbudil zájem i v psychologii. BDI se stal základem pro výpočetní model uvažování podobného dětem CRIBB. Bylo navrženo, že autistické děti nerozpoznávají ostatní lidi jako lidově-psychologické agenty (tj. agenty s vlastními přesvědčeními apod.). BDI byl použit k vývoji rehabilitační strategie, která má naučit autistické děti uvažovat o druhých lidech.