Odhadovaná velikost lidské populace od 10 000 př. n. l. – 2000 př. n. l.
Populační růst je změna populace v čase a může být kvantifikován jako změna počtu jedinců jakéhokoli druhu v populaci pomocí „za jednotku času“ pro měření.
V biologii se termín populační růst pravděpodobně vztahuje na jakýkoli známý organismus, ale tento článek se zabývá většinou aplikací tohoto termínu na lidskou populaci v demografii.
V demografii je populační růst používán neformálně pro konkrétnější termín populační růst (viz níže) a je často používán k odkazu specificky na růst lidské populace na světě.
Jednoduché modely populačního růstu zahrnují malthusiánský růstový model a logistický model.
V demografii a ekologii je rychlost populačního růstu (PGR) frakční rychlostí, kterou se zvyšuje počet jedinců v populaci. Konkrétně PGR obvykle označuje změnu populace za jednotkové časové období, často vyjádřenou jako procento počtu jedinců v populaci na začátku tohoto období. To lze zapsat jako vzorec:
(V limitu dostatečně krátkého časového období.)
Výše uvedený vzorec lze rozšířit na: tempo růstu = hrubá porodnost – hrubá úmrtnost + čistá míra imigrace, nebo ∆P/P = (B/P) – (D/P) + (I/P) – (E/P), kde P je celkový počet obyvatel, B je počet narozených dětí, D je počet zemřelých, I je počet imigrantů a E je počet emigrantů.
Nejběžnější způsob vyjádření populačního růstu je jako poměr, nikoli jako poměr. Změna populace za jednotkové časové období je vyjádřena jako procento populace na začátku časového období. To znamená:
Kladný růstový poměr (nebo míra) značí, že populace roste, zatímco záporný růstový poměr značí, že populace klesá. Nulový růstový poměr značí, že v obou obdobích byl stejný počet lidí — čistý rozdíl mezi narozením, úmrtím a migrací je nulový. Růstový poměr však může být nulový i v případě, že mezi těmito dvěma obdobími dojde k výrazným změnám v porodnosti, úmrtnosti, míře přistěhovalectví a rozdělení věku.
Rovnocenně procentuální úmrtnost = průměrný počet úmrtí za rok na každých 100 lidí v celkové populaci.
Souvisejícím měřítkem je čistá reprodukční míra. Při absenci migrace ukazuje čistá reprodukční míra více než jedna, že populace žen roste, zatímco čistá reprodukční míra menší než jedna (subreprodukční plodnost) ukazuje, že populace žen klesá.
Nadměrný růst a pokles
Populace přesahující únosnost oblasti nebo životního prostředí se nazývá přelidnění. Může být způsobeno růstem populace nebo snížením kapacity. Špičky v lidské populaci mohou způsobit problémy, jako je znečištění a dopravní zácpy, ty mohou být vyřešeny nebo zhoršeny technologickými a ekonomickými změnami. Naopak takové oblasti mohou být považovány za „málo osídlené“, pokud populace není dostatečně velká, aby si udržela ekonomický systém (viz pokles populace). Mezi těmito dvěma extrémy se nachází pojem optimální populace.
Tempo růstu lidské populace
Roční míra populačního růstu v procentech, jak je uvedeno v CIA World Factbook (odhad 2006).
Tempo růstu světové populace (1950-2000)
Počet obyvatel světa od 10 000 př. n. l. do roku 2000 n. l. (logaritmická stupnice)
Celosvětově se tempo růstu lidské populace snižuje od vrcholu v letech 1962 a 1963 o 2,20% ročně. V roce 2009 bylo odhadované roční tempo růstu 1,1%. CIA World Factbook udává roční porodnost, úmrtnost a tempo růstu (poněkud nekonzistentně) světa jako 1,986%, 0,837% a 1,13% v uvedeném pořadí V posledních sto letech došlo k rychlému nárůstu populace díky lékařskému pokroku a masivnímu nárůstu zemědělské produktivity umožněnému zelenou revolucí.
Skutečný roční růst počtu lidí klesl z vrcholu 88,0 milionů v roce 1989 na minimum 73,9 milionů v roce 2003, poté opět vzrostl na 75,2 milionů v roce 2006. Od té doby se roční růst snížil. V roce 2009 se lidská populace zvýšila o 74,6 milionů a předpokládá se, že v roce 2050 bude trvale klesat na přibližně 41 milionů ročně, v té době se počet obyvatel zvýší na přibližně 9,2 miliard. V každém regionu zeměkoule došlo v posledních desetiletích k velkému snížení tempa růstu, ačkoliv v některých zemích Blízkého východu a subsaharské Afriky a také v jižní Asii, jihovýchodní Asii a Latinské Americe zůstává tempo růstu nad 2 %.
Některé země zažívají negativní populační růst, zejména ve východní Evropě (zejména kvůli nízké porodnosti a emigraci). V jižní Africe se růst zpomaluje kvůli vysokému počtu úmrtí souvisejících s HIV. Některé země západní Evropy by se také mohly setkat s negativním populačním růstem. Počet obyvatel Japonska začal klesat v roce 2005