Už jste někdy měli pocit, že stojíte na rozcestí? Že potřebujete změnu, ale zároveň vás svazuje strach, co na to řeknou ostatní? Terapie může být skvělý kompas, který ukáže směr, ale co když ten směr povede úplně jinam, než kudy si vaši blízcí myslí, že byste měli jít?
Terapie jako cesta k sobě… nebo k někomu úplně jinému?
Terapie je v podstatě takové zrcadlo. Odrazí vám vaše chování, myšlenky a pocity, často i ty, které jste si sami předtím nechtěli připustit. Začnete se dívat na svět jinýma očima, s novým úhlem pohledu. A to se zákonitě projeví i v tom, jak se chováte k lidem kolem sebe. Otázka je, jestli to bude změna k lepšímu… podle nich.
Když se staré vzorce hroutí
Představte si, že jste si celý život zvykli na to, že jste ti, kteří vždy ustoupí, kteří se snaží za každou cenu vyhovět. Terapie vám ale pomůže uvědomit si, že máte právo říct „ne“. Že vaše potřeby jsou stejně důležité jako potřeby ostatních. A najednou začnete prosazovat svoje, hájit svoje hranice. Pro někoho, kdo byl zvyklý na vaše „ano“ za všech okolností, to může být šok. Můžou vás obvinit, že jste se změnili, že už nejste „ta stará dobrá ty“.
Co s tím? Jak se s touhle změnou vyrovnat?
Není to snadné, to je jasné. Ale zkuste si uvědomit, že ta změna, kterou procházíte, je pro vás pozitivní. Že směřujete k zdravějšímu a autentičtějšímu já. A že ti, kteří vás mají rádi, by to měli pochopit a podpořit vás. A pokud ne? Možná je čas přehodnotit, kdo ve vašem životě má opravdu být.
Komunikace je klíč
Mluvte s nimi o tom, co se děje. Vysvětlete jim, proč se chováte jinak, co se učíte v terapii. Zkuste jim dát nahlédnout do svého světa. Možná zjistí, že ta „nová vy“ je vlastně mnohem zajímavější a inspirativnější než ta „stará“.
A pamatujte, nejdůležitější je být věrný sám sobě. Terapie by vás měla posilovat, ne měnit v někoho, kým nejste. Pokud máte pocit, že se vzdalujete od svých hodnot, promluvte si o tom s terapeutem. Společně najdete cestu, jak se s novou situací vyrovnat a jak se sblížit se svými blízkými, i když už vás třeba tak úplně „nepoznávají“. Protože upřímně, poznávají oni vůbec vás?