Alvin Ira Goldman (nar. 1938) je americký profesor filozofie na Rutgersově univerzitě v New Jersey. Dříve vyučoval na Michiganské univerzitě a na Arizonské univerzitě. Doktorát získal na Princetonské univerzitě a je ženatý s Holly Smithovou, známou odbornicí na etiku, bývalou administrátorkou a současnou profesorkou na Rutgersově univerzitě. Je autorem vlivných prací na širokou škálu filozofických témat, ale jeho hlavními oblastmi výzkumu jsou epistemologie, filozofie mysli a kognitivní věda.
Goldmanova první kniha Teorie lidského jednání (přepracovaná verze jeho doktorské práce) představuje systematický způsob klasifikace a propojení mnoha činností, které kdykoli provádíme. Její vliv byl široký a lze ji nalézt mimo jiné v knize Johna Rawlse Teorie spravedlnosti. Goldmanovy rané práce v oblasti teorie jednání brzy ustoupily pracím v jiných odvětvích filozofie, z nichž největší vliv měla epistemologie.
Goldman je známý především díky řadě naturalistických výkladů poznání a oprávněné víry. První z nich se objevil v jeho článku „A Causal Theory of Knowing“ (Kauzální teorie poznání), podle něhož se poznání rovná pravdivému přesvědčení přiměřeně způsobenému skutečností, která je činí pravdivým. Brzy poté nahradil tento popis jiným, podle něhož se poznání rovná pravdivému přesvědčení, které je vyvoláno spolehlivým procesem. Tento nový výklad a další, které Goldman publikoval po něm, provázely různé problémy. Přesto jsou tyto výklady patrně nejvlivnějšími teoriemi poznání a oprávněného přesvědčení, které byly vytvořeny v posledním půlstoletí. Nabízejí nový přístup ke svým tématům – přístup, který se odvolává na naturalistické pojmy, jako je kauzalita a spolehlivost, na rozdíl od normativních pojmů, jako je přípustnost a povinnost. Používání takových naturalistických pojmů namísto normativních pojmů bylo pro Goldmanovu práci v době, kdy ji psal, poměrně charakteristické, ale od té doby se stalo mezi analytickými epistemology poměrně běžným. Tento trend je v nemalé míře způsoben Goldmanovými vlastními spisy.
V poslední době se Goldman zaměřil na otázky sociální epistemologie a svůj přístup k epistemologii aplikoval například na otázky práva (zejména důkazů), hlasování a médií. Snaží se poskytnout (podle svých slov) méně radikální pohled na sociální epistemologii, než jaký pod tímto názvem navrhují teoretici kultury a postmodernisté. Jeho přístup využívá k analýze problémů sociálního poznání nástroje analytické filozofie, zejména formální epistemologie. Část této práce je shrnuta v jeho knize Knowledge in a Social World.
Goldman věnoval značný čas tomu, aby ukázal, jak je výzkum v oblasti kognitivní vědy relevantní pro různá odvětví filozofie včetně epistemologie. Velká část této práce se objevuje v jeho knihách Epistemology and Cognition, Philosophical Applications of Cognitive Science a Simulating Minds.
Tomáš Akvinský -Robert Audi -A. J. Ayer -George Berkeley -Laurence BonJour -René Descartes -Edmund Gettier -Alvin Goldman -Nelson Goodman -Paul Grice -David Hume -Immanuel Kant -Søren Kierkegaard -John Locke -G. E. Moore -Robert Nozick -Alvin Plantinga -Platón -Louis Pojman -P. F. Strawson -W.V.O. Quine -Bertrand Russell -Ludwig Wittgenstein -Vídeňský kruh
Koherencionismus -Konstruktivistická epistemologie -Kontextualismus -Determinismus -Empirismus -Fallibilismus -Fundacionalismus -Holismus -Infinitismus -Internalismus a externalismus -Naivní realismus -Naturalistická epistemologie -Objektivistická epistemologie -Fenomenalismus -Pozitivismus -Redukcionismus -Reliabilismus -Reprezentativní realismus -Racionalismus -Skepticismus -Teorie forem -Transcendentální idealismus -Uniformitarismus.
Poznání -Ospravedlnění -Věra -Vnímání -Apriorní poznání -Indukce -Jiný rozum -Analyticko-syntetické rozlišení -Kausalita -Společný smysl -Deskriptivní poznání -Problém Gettiera -Objektivita -Analýza -Propozice -Regresivní argument -Simplicita -Spekulativní rozum -Pravda -více…
Nástin epistemologie -Alethiologie -Formální epistemologie -Metaepistemologie -Filozofie vnímání -Filozofie vědy -Víra a racionalita -Sociální epistemologie