Bezbarvé zelené nápady zběsile spí

Přibližná X-Bar reprezentace „Bezbarvé zelené nápady zuřivě spí.“ Viz Pravidla struktury fráze.

„Bezbarvé zelené myšlenky zuřivě spí“ je věta, kterou Noam Chomsky složil v roce 1957 jako příklad věty, jejíž gramatika je správná, ale jejíž význam je nesmyslný, nicméně někteří by mohli namítnout, že Chomsky prostě nebyl dost nápaditý, aby dal větu do kontextu, který by jí dal smysl. Byla použita k prokázání nedostatečnosti tehdy populárních pravděpodobnostních modelů gramatiky a potřeby strukturovanějších modelů.

Věta může mít význam prostřednictvím polysemie. Zelená i bezbarvá mají významy obrazné, což nám stále umožňuje interpretovat bezbarvou jako „nepopsatelnou“ a zelenou jako „nezralou“ nebo „šetrnou k životnímu prostředí“. Takže věta může být chápána jako „nepopsatelné nezralé myšlenky mají násilné noční můry“, což je fráze, která není v poezii nepředstavitelná. Zejména fráze může mít legitimní význam pro dvojjazyčné anglicko-španělské mluvčí, pro které zelená může znamenat „nově vzniklé“ a spánek může být použit jako sloveso nevyjádření. Ekvivalentní věta v angličtině by byla „Nově vzniklé nevýrazné myšlenky jsou nevýslovným způsobem k vzteku nevyslovitelné“. Jedním z významů může být „nepředstavitelné environmentalistické myšlenky jsou nepopulární“.

Byly zveřejněny výsledky literární soutěže z roku 1985, v níž se soutěžící pokusili dát Chomského větě smysl za použití maximálně 100 slov prózy nebo 14 veršovaných řádků.

Existuje nejméně jeden dřívější příklad takové věty a pravděpodobně mnoho dalších. Průkopnický francouzský syntaktik Lucien Tesnière přišel s francouzskou větou „Le silence vertébral indispose la voile licite“ („Mlčení obratlovců znepokojuje legální plachtu“).

Hra cadavre exquis (1925) je metoda generování nesmyslných vět. Byla pojmenována podle první vygenerované věty, Le cadavre exquis boira le vin nouveau (znamenitá mrtvola bude pít nové víno).

Nepochybně existují dřívější příklady takových vět, možná z filozofie jazykové literatury, ale ne nutně nekontroverzní, vzhledem k tomu, že pozornost byla většinou zaměřena na hraniční případy. Například následovníci logického pozitivismu zastávali názor, že „metafyzické“ (tj. empiricky neověřitelné) výroky jsou prostě nesmyslné; např. Rudolph Carnap napsal článek, kde doslova tvrdil, že téměř každá věta z Heideggera je gramaticky správná, ale přesto nesmyslná. Samozřejmě, že s tím nelogičtí pozitivisté nesouhlasili.

Doporučujeme:  Komunitní vysoké školy

Jiným příkladem je „Čas letí jako šipka. Ovoce letí jako banán“, který míchá syntaktickou záměnu se sémantickou záměnou a tím naznačuje problémy (opět) čistě syntaktického přístupu k analýze přirozeného jazyka bez sémantického kontextu.

Filozof Bertrand Russell použil větu „Kvadruplicita pije prokrastinaci“ k podobnému argumentu; W.V. Quine se do něj pustil s odůvodněním, že aby byla věta nepravdivá, není nic jiného, než aby nebyla pravdivá; a protože kvadruplicita nepije nic, věta je prostě nepravdivá, ne bezvýznamná.

Příklady jako Tesnièrův a Chomského jsou nejméně kontroverzně nesmyslné a Chomského příklad zůstává zdaleka nejznámější.

John Hollander napsal ve své knize Noční zrcadlo báseň nazvanou „Stočený Alizarin“. Končí Chomského větou.

Clive James napsal báseň nazvanou „A Line and a Theme from Noam Chomsky“ ve své knize Other Passports: Poems 1958-1985. Začíná Chomského druhou nesmyslnou větou a pojednává o válce ve Vietnamu.

Reakce na pojem nesmyslnosti

Mnozí funkcionalističtí lingvisté a kognitivní lingvisté, především Dwight Bolinger, George Lakoff, Talmy Givón, William A. Croft a M.A.K. Halliday, argumentovali proti pojmu nesmyslnosti v jazyce a tvrdili, že účelem jazyka je komunikace; tedy výměna významů. Jedním z jejich argumentů je, že zatímco věty jako „bezbarvé zelené myšlenky zuřivě spí“ mohou být možné, v přirozeně se vyskytujícím jazyce se objevují jen zřídka.