Cholecystokinin (CCK nebo CCK-PZ; z řeckého chole, „žluč“; cysto, „vak“; kinin, „pohyb“; tudíž pohyb žlučového vaku (žlučníku)) je peptidový hormon gastrointestinálního systému zodpovědný za stimulaci trávení tuků a bílkovin. Cholecystokinin, dříve nazývaný pancreozymin, je syntetizován I-buňkami slizničního epitelu tenkého střeva a vylučován v dvanácterníku, prvním segmentu tenkého střeva, a způsobuje uvolňování trávicích enzymů a žluči ze slinivky a žlučníku, respektive. Působí také jako prostředek potlačující hlad.
CCK se skládá z různého počtu aminokyselin v závislosti na posttranslační modifikaci produktu genu CCK, preprocholecystokininu. CCK je tedy vlastně rodinou hormonů identifikovaných počtem aminokyselin, např. CCK58, CCK33 a CCK8. CCK58 předpokládá konfiguraci šroubovice-otočka-šroubovice. Jeho existenci poprvé naznačil v roce 1905 britský fyziolog Joy Simcha Cohen. CCK je strukturou velmi podobný gastrinu, dalšímu z gastrointestinálních hormonů. CCK a gastrin sdílejí stejných pět aminokyselin na svém C-terminu.
CCK zprostředkovává trávení v tenkém střevě tím, že inhibuje vyprazdňování žaludku a sekreci žaludeční kyseliny. Stimuluje acinární buňky slinivky břišní k uvolňování trávicích enzymů a stimuluje sekreci šťávy bohaté na trávicí enzymy slinivky břišní, odtud pochází starý název pancreozymin. Tyto enzymy společně katalyzují trávení tuků, bílkovin a sacharidů. Jak tedy klesají hladiny látek, které stimulovaly uvolňování CCK, klesá i koncentrace hormonu. Uvolňování CCK je rovněž inhibováno somatostatinem. Trypsin, proteáza uvolněná acinárními buňkami slinivky břišní, hydrolyzuje peptid uvolňující CCK a monitoruje peptid, který účinně vypíná dodatečné signály k sekreci CCK.
Cholecystokinin v těle nemůže projít hematoencefalickou bariérou, ale určité části hypotalamu a mozkového kmene nejsou touto bariérou chráněny.
Bylo prokázáno, že cholecystokinin interaguje s receptorem Cholecystokininu A lokalizovaným hlavně na buňkách acináru pankreatu a s receptorem Cholecystokininu B většinou v mozku a žaludku. Receptor CCKB také váže gastrin, hormon trávicího traktu podílející se na stimulaci uvolňování žaludeční kyseliny a růstu žaludeční sliznice.
Bylo rovněž prokázáno, že CCK interaguje s kalcineurinem ve slinivce břišní. Kalcineurin dále aktivuje transkripční faktory NFAT 1-3, které stimulují hypertrofii a růst slinivky břišní. CCK může být stimulován dietou s vysokým obsahem bílkovin nebo inhibitory proteáz.
Role v chuti k jídlu a sytosti
CCK zprostředkovává řadu fyziologických procesů, včetně trávení a sytosti. Je uvolňován I buňkami umístěnými ve slizničním epitelu tenkého střeva (většinou v duodenu a jejunu), neurony střevního nervového systému a neurony v mozku. Uvolňování CCK je stimulováno monitorovacím peptidem uvolněným buňkami acináru pankreatu a také proteinem uvolňujícím CCK, což je parakrinní faktor vylučovaný enterocyty v gastrointestinální sliznici. Kromě toho uvolňování acetylcholinu parasympatickými nervovými vlákny bloudivého nervu také stimuluje jeho sekreci. Přítomnost mastných kyselin a/nebo některých aminokyselin v chymu vstupujícím do duodena je největším stimulátorem uvolňování CCK.
CCK jako neuropeptid zprostředkovává pocit sytosti tím, že působí na receptory CCK široce rozmístěné v centrálním nervovém systému. U lidí se předpokládá, že podávání CCK způsobuje nauzeu a úzkost a navozuje sytící účinek. CCK-4 se běžně používá k navození úzkosti u lidí, i když se ukazuje, že různé formy CCK mají velmi proměnlivé účinky. Má se za to, že mechanismem tohoto potlačení hladu je snížení rychlosti vyprazdňování žaludku.
Bylo prokázáno, že cholecystokinin interaguje s neurony orexinu, které kontrolují chuť k jídlu a bdělost (spánek). Cholecystokinin může mít nepřímé účinky na regulaci spánku.
Účinky CCK se u jednotlivých jedinců liší. Například u potkanů podávání CCK významně snižuje hlad u mladých samců, u starších jedinců je však o něco méně účinné a u samic dokonce o něco méně účinné. U obézních potkanů jsou také sníženy účinky CCK potlačující hlad.
CCK má také stimulační účinky na bloudivý nerv, účinky, které mohou být inhibovány kapsaicinem. Stimulační účinky CCK jsou v rozporu s účinky ghrelinu, u kterého bylo prokázáno, že inhibuje bloudivý nerv.[citace nutná] CCK tetrapeptidový fragment CCK-4 (Trp-Met-Asp-Phe-NH2) spolehlivě způsobuje úzkost, když je podáván lidem, a je běžně používán ve vědeckém výzkumu k vyvolání záchvatů paniky za účelem testování nových anxiolytických léků.
Nedávné důkazy naznačují, že také hraje hlavní roli při navození tolerance k opioidům, jako je morfin a heroin, a je částečně zapleten do zkušeností přecitlivělosti na bolest při vysazení opioidů.
GnRH · TRH · Dopamin · CRH · GHRH/Somatostatin · Melanin Koncentrační hormon
α (FSH FSHB, LH LHB, TSH TSHB, CGA) · Prolaktin · POMC (CLIP, ACTH, MSH, Endorfiny, Lipotropin) · GH
Adrenální kůra: aldosteron · kortizol · DHEA Adrenální medula: epinefrin · noradrenalin
Štítná žláza: hormon štítné žlázy (T3 a T4) · kalcitonin Paratyroid: PTH
Testis: testosteron · AMH · inhibin
Vaječník: estradiol · progesteron · activin a inhibin · relaxin (těhotenství)
Placenta: hCG · HPL · estrogen · progesteron
Slinivka: glukagon · inzulín · amylin · somatostatin · pankreatický polypeptid
Thymus: Thymosin (Thymosin α1, Thymosin beta) · Thymopoetin · Thymulin
Trávicí systém: Žaludek: gastrin · ghrelin · Duodenum: CCK · Incretiny (GIP, GLP-1) · sekretin · motilin · VIP · Ileum: enteroglukagon ·peptid YY · Játra/jiné: Inzulínu podobný růstový faktor (IGF-1, IGF-2)
Adipózová tkáň: leptin · adiponektin · resistin
Ledviny: JGA (renin) · peritubulární buňky (EPO) · kalcitriol · prostaglandin
Srdce: Natriuretický peptid (ANP, BNP)
noco (d)/cong/tumr, sysi/epon
proc, lék (A10/H1/H2/H3/H5)
Cílové NGF, BDNF, NT-3