Mateřské chování je pojem, který zahrnuje veškeré chování související s mateřstvím. Používá se jako synonymum pro „péči o mláďata“. V současné době je tento výraz považován za neobjektivní, protože mnoho otců vykazuje pečující chování] a nyní se dává přednost vhodnějšímu termínu rodičovské chování.
Vhodná péče matek může mít důležité důsledky pro fyzické a duševní zdraví dětí, zatímco deprivace matek může mít negativní dopady.
Micheal Meaney se ve svém výzkumu zaměřil na vztah mezi ranou mateřskou péčí a stresovou reakcí u mláďat potkanů. Meaney a jeho kolegové zjistili, že u mláďat, která byla 15 minut denně oddělena od matky a byla s nimi manipulováno, byla reakce hypotalamu, hypofýzy a nadledvinek (HPA) nižší než u mláďat oddělených od matky na 3 hodiny denně a u mláďat, s nimiž nebylo manipulováno vůbec. Předpokládal, že hustota glukokortikoidních receptorů (GR) se podílí na zpětné vazbě HPA. Meaney a jeho kolegové později tuto zpětnovazební smyčku potvrdili ve výzkumu zkoumajícím vliv mateřské péče na expresi GR. V tomto výzkumu Meaney a jeho kolegové rozdělili krysí matky do dvou skupin: matky s vysokou mírou olizování a péče (HLG) a matky s nízkou mírou olizování a péče (LLG). Mláďata matek HLG měla v hipokampu významně větší hustotu GR než mláďata matek LLG. Dále tento výzkum – na rozdíl od předchozích – prokázal kauzální vztah mezi mateřskou péčí a behaviorálním epigenetickým programováním při křížové výchově mláďat různými matkami s odlišným mateřským chováním. Příčinný vztah mezi mateřskou péčí a epigenetickým programováním byl dále upevněn studiem exprese estrogenových receptorů v mediální preoptické oblasti mozku. Tento výzkum zjistil, že HLG matky vytvářejí mláďata, která jsou rovněž HLG matkami, a to i při křížové výchově.
H.L. Rheingold (1963)(ed.) Maternal Behaviour in Mammals, New York: John Wiley.