Olizování je běžný způsob, jak se zvířata očišťují. U savců pomáhá olizování udržovat srst čistou a rozmotanou. Jazyky mnoha savců mají hrubý vrchní povrch, který se chová jako kartáč, když si zvíře olizuje srst. Někteří plazi, například gekoni, si olizováním očišťují oči.
Savci typicky olizují své potomky čistě ihned po narození, u mnoha druhů je to nutné k osvobození novorozence od plodové vody. Olizování nejen čistí a vysušuje srst potomka, ale také stimuluje jeho dýchání a trávicí procesy.
Některá zvířata, například kočky, také používají lízání, aby se ochladila. Jelikož se kočky nepotí tak jako lidé, sliny vylučované lízáním poskytují podobný způsob odpařovacího ochlazení.
Pes, který se olizuje pravděpodobně za účelem úpravy.
Mnoho zvířat také pije lízáním. Zatímco mladí savci pijí mléko z bradavek svých matek sáním, typický způsob pití pro dospělé savce spočívá v opakovaném namáčení jazyka do vody a jeho použití k nabrání vody do úst. Tento způsob pití se částečně opírá o vodu přilnavou k povrchu jazyka a částečně o svalovou kontrolu jazyka, která jej formuje do tvaru lžičky.
O kolibřících se často říká, že „usrkávají“ nektar, ale ve skutečnosti hltají nektar na svých dlouhých jazycích. Jejich jazyky mají okraje s třásněmi, což pomáhá jak při pojídání nektaru, tak při chytání drobného hmyzu. Matky kolibříků také olizují svá mláďata po bouřce, ironicky, aby je osušily olizováním kapiček vody ze srsti mláďat, aby se zabránilo chladu.
Zvířata také používají svůj jazyk ke zlepšení čichu. Olíznutím povrchu se molekuly na něm přenášejí přes jazyk do čichových receptorů v nose a ve vomeronazálním orgánu.
Psi a kočky používají lízání jak k čištění, tak k projevení náklonnosti.