The Emperor’s New Mind: Concerning Computers, Minds and The Laws of Physics je kniha matematického fyzika Rogera Penrose z roku 1989.
Penrose předkládá argument, že lidské vědomí není algoritmické, a tudíž není schopné být modelováno běžným digitálním počítačem typu Turingova stroje. Penrose předpokládá, že kvantová mechanika hraje zásadní roli v chápání lidského vědomí. Zhroucení kvantové vlnové funkce je vnímáno jako hrající důležitou roli ve funkci mozku.
Anglická verze knihy má 602 stran. Většina knihy je věnována recenzování, pro vědecky smýšlejícího laika, nepřeberné množství vzájemně souvisejících témat, jako je newtonovská fyzika, speciální a obecná relativita, filozofie a omezení matematiky, kvantová fyzika, kosmologie a povaha času. Penrose přerušovaně popisuje, jak každý z nich nese jeho rozvíjející se téma: že vědomí není „algoritmické“. Pouze pozdější části knihy se zabývají přímo tezí a Penrose připouští, že jeho představy o povaze vědomí jsou dosti spekulativní.
Kniha se nezabývá důsledky kvantových počítačů pro jeho teorii vědomí, neboť poněkud předchází vývoji v oblasti kvantových výpočtů. Po vydání této knihy začal Penrose spolupracovat se Stuartem Hameroffem na biologickém analogu kvantových výpočtů zahrnujících mikrotubuly, což se stalo základem jeho následné knihy Stíny mysli: Hledání chybějící vědy vědomí.
Kniha napadá tvrzení umělé inteligence pomocí fyziky výpočetní techniky: Penrose poznamenává, že současný domov výpočetní techniky spočívá spíše v hmatatelném světě klasické mechaniky než v nedozírné říši kvantové mechaniky. Modemový počítač je deterministický systém, který z větší části jednoduše vykonává algoritmy. Aby to Penrose ukázal, vezme si kulečníkový stůl, rekonfigurováním hranic kulečníkového stolu by se dal vyrobit počítač, v němž kulečníkové koule fungují jako nosiče zpráv a jejich interakce fungují jako logická rozhodnutí. Počítač s kulečníkovou koulí byl poprvé navržen před několika lety Edwardem Fredkinem a Tommasem Toffolim z Massachusettského technologického institutu.