Colin Murray Parkes je britský psychiatr a autor mnoha knih a publikací o zármutku. V červnu 1996 mu královna Alžběta II. udělila Řád britského impéria za zásluhy o pozůstalé.
Parkes působí jako čestný konzultant psychiatrie v hospici svatého Kryštofa v Sydenhamu a konzultant psychiatrie v hospici svatého Josefa v Hackney. Dříve působil jako docent psychiatrie na Royal London Hospital Medical College a jako člen výzkumného týmu Tavistock Institute of Human Relations.
Parkesová pracovala s Dorou Blackovou jako vědecká redaktorka mezinárodního časopisu Bereavement Care, který je určen poradcům pro pozůstalé. Působil také jako poradní redaktor v několika časopisech zabývajících se hospicovou a paliativní péčí a pozůstalými.
Od roku 1966 pracoval Parkes v hospici svatého Kryštofa v Sydenhamu, kde založil první hospicovou službu pro pozůstalé a provedl jedny z prvních systematických hodnocení hospicové péče.
Parkes je také editorem knih o povaze lidských vazeb The Place of Attachment in Human Behaviour (s J. Stevenson-Hinde, 1982, vyd. Basic Books, NY) a Attachment Across the Life Cycle (s J. Stevenson-Hinde & P. Marris, 1991, vyd. Routledge, London & NY). V nedávné době vydal knihu Death and Bereavement Across Cultures (s P. Launganim a W. Youngem, 1996, publ. Routledge, London & NY) a v roce 1998 s Andrewem Markusem sérii článků, které nyní vyšly knižně pod názvem Coping with Loss (BMJ Books). Tato poslední práce je určena pracovníkům ve zdravotnictví.
Parkes je bývalým předsedou a nyní doživotním prezidentem společnosti Cruse: a nyní je členem a předsedou společnosti Cruse Bereavement Care (Péče o pozůstalé). Působil jako konzultant a poradce po katastrofách v Aberfanu, leteckém neštěstí v Cheddaru/Axbridge, požáru fotbalového klubu v Bradfordu, převrácení lodi Herald of Free Enterprise a výbuchu letadla Pan American nad Lockerbie. Na pozvání UNICEF působil v dubnu 1995 jako konzultant při vytváření programu obnovy po traumatu ve Rwandě. Na pozvání britské vlády pomáhal v New Yorku vytvořit podpůrný program na pomoc rodinám ze Spojeného království, které byly odvezeny po teroristických útocích 11. září 2002. V dubnu 2005 byl Parkes spolu s Ann Dentovou vyslán organizací Help the Hospices do Indie, aby posoudil psychologické potřeby lidí, kteří utrpěli ztrátu po tsunami.
V poslední době se Parke ve své práci zaměřuje na traumatické ztráty (se zvláštním zřetelem na násilná úmrtí a cyklus násilí) a na kořeny psychiatrických problémů v dětství, které mohou následovat po ztrátě vazby v dospělosti.