Cyril Hoyt, autor Hoytova koeficientu spolehlivosti, byl dlouholetým členem katedry pedagogické psychologie Minnesotské univerzity. Tichý, pohroužený do abstraktních myšlenek během svých přednášek o teorii měření a teorii škálování, sebestředný do té míry, že se v hodinách nikdy nezmínil o svém hlavním přínosu k psychometrii (Hoyt, 1941), což přenechal jiným.
Jeho skromnost je možná jedním z důvodů, proč se zobecnění Kuder-Richardsonovy (1937) formulace koeficientu spolehlivosti vnitřní konzistence na spojitý případ obecně připisuje Lee Cronbachovi a jeho Cronbachovu alfu (1951), i když toto zobecnění bylo provedeno již o deset let dříve (Hoyt, 1941).
Profesor Hoyt odešel do důchodu v roce 1974.