Demograficko-ekonomický paradox je nepřímá korelace mezi bohatstvím a plodností. Termín „paradox“ vychází z představy, že větší prostředky by vyžadovaly více potomků, jak naznačil vlivný Thomas Malthus. Zhruba lze říci, že státy s vyšším HDP na hlavu mají méně dětí, i když bohatší populace může uživit více dětí.
Malthus zastával názor, že aby se zabránilo všeobecnému utrpení, například hladomoru, je nutné to, co nazval „morální zdrženlivostí“ (která zahrnovala abstinenci). Demograficko-ekonomický paradox naznačuje, že reprodukční zdrženlivost vzniká přirozeně jako důsledek hospodářského pokroku.
Předpokládá se, že pozorovaný trend vznikl jako reakce na zvýšenou střední délku života, sníženou dětskou úmrtnost, rozvoj antikoncepce, zlepšení ženské gramotnosti a nezávislosti a urbanizaci, které jsou výsledkem zvýšeného HDP na hlavu, což je v souladu s demografickým modelem přechodu.
Před demografickým přechodem západního světa v 19. století přežívalo do 10 let méně než 20% dětí a naděje dožití byla krátká i u těch, kteří dosáhli dospělosti. Porodnost byla odpovídajícím způsobem vysoká, což mělo za následek pomalý populační růst. Zemědělská revoluce a zlepšení hygieny pak přinesly dramatické snížení úmrtnosti v bohatých průmyslových zemích, zpočátku bez vlivu na porodnost. Ve 20. století začala porodnost průmyslových zemí klesat, jak si společnosti zvykaly na vyšší pravděpodobnost, že je jejich děti přežijí. Přispěly k tomu i změny kulturních hodnot, neboť urbanizace a zaměstnanost žen rostly.
Jelikož bohatství je tím, co tento demografický přechod pohání, vyplývá z toho, že národy, které zaostávají v bohatství, zaostávají také v tomto demografickém přechodu. Ekvivalent Zelené revoluce v rozvojovém světě začal až v polovině dvacátého století. To vytváří stávající rozpětí míry porodnosti v závislosti na HDP na obyvatele.
Dalším přispěvatelem k demograficko-ekonomickému paradoxu může být náboženství. Náboženské společnosti mívají vyšší porodnost než společnosti sekulární a bohatší, vzdělanější národy mají tendenci prosazovat sekularizaci. To může pomoci vysvětlit izraelskou a saúdskoarabskou výjimku, dvě výrazné krajní hodnoty v grafu porodnosti versus HDP na obyvatele v horní části tohoto článku. V amerických médiích se všeobecně věří, že Amerika je také výjimkou z globálních trendů. Současná míra porodnosti v Americe je 2,09, vyšší než ve většině ostatních rozvinutých zemí, ale ne tak výjimečná jako v Saúdské Arábii a Izraeli. To může být způsobeno tím, že Spojené státy mají vysoké procento náboženských stoupenců ve srovnání s Evropou jako celkem.
Role různých náboženství při určování velikosti rodiny je složitá. Například katolické země jižní Evropy měly tradičně mnohem vyšší míru porodnosti, než tomu bylo v protestantské severní Evropě. Hospodářský růst ve Španělsku, Itálii atd. byl však doprovázen obzvláště prudkým poklesem míry porodnosti, a to na úroveň nižší, než je úroveň protestantského severu. To naznačuje, že demograficko-ekonomický paradox platí silněji v katolických zemích. Teprve se uvidí, zda míra porodnosti mezi (většinou katolickými) Hispánci v USA bude mít podobný vzorec.
Dalším možným vysvětlením „americké výjimky“ je její mnohem vyšší míra těhotenství mladistvých, zejména na jihu USA, ve srovnání s jinými zeměmi s účinnou sexuální výchovou; to není v rozporu s hypotézou náboženského přesvědčení.
Mark Steyn ve své knize America Alone: The End of the World as We Know It tvrdí, že Spojené státy mají vyšší míru porodnosti kvůli své větší ekonomické svobodě ve srovnání s jinými průmyslovými zeměmi. Nicméně země s nejvyšší hodnocenou ekonomickou svobodou, Hongkong a Singapur, mají výrazně nižší porodnost než Spojené státy. Podle Indexu ekonomické svobody je Hongkong ekonomicky nejsvobodnější zemí na světě. Hongkong má také nejnižší porodnost na světě.
Snížení plodnosti může vést ke stárnutí populace, což vede k řadě problémů, viz například demografie Japonska.
Související obavou je, že vysoká porodnost obvykle klade větší zátěž na výchovu a vzdělávání dětí na populace, které již nyní bojují s chudobou. V důsledku toho nerovnost snižuje průměrné vzdělání a brzdí hospodářský růst.