Existují četné teorie deprese, dokonce i s dílčím polem behaviorální psychologie. Tento článek pojednává o teoretických základech několika behaviorálních terapií.
Behavioral Activation (BA) je idiografický a funkční přístup k depresi. Argumentuje tím, že lidé s depresí jednají způsoby, které udržují depresi, jako je vyhýbavé chování. Léčba se točí kolem objevování eventualit, které vedou k udržení deprese a experimentování se změnou vlastního chování podle dohodnutého plánu. BA používá funkční analýzu k identifikaci třítermínové eventuality předchůdců, chování a následků.
Kognitivně-behaviorální terapie
Praktici používající kognitivně-behaviorální terapii (CBT) se pravděpodobně domnívají, že deprese má své kořeny v negativním poznávání. Aaron Beck připisoval depresi kognitivní triádě: negativnímu pohledu na sebe, svět a budoucnost. Mohou také existovat kognitivní předsudky, které způsobují, že situace jsou interpretovány zkresleně (např. nadměrné zobecnění, zvětšení, personalizace, selektivní abstrakce, svévolná dedukce a kategorické/dichotomozní myšlení). Ty mají za následek pesimistický styl vysvětlování – to znamená, že problémy vidí jako svou chybu, jako trvalé a jako všudypřítomné. Depresi lze vyřešit změnou vzorce myšlení, i když to vyžaduje jak kognitivní restrukturalizaci, tak i určitou modifikaci chování, jako je desenzibilizace nebo expoziční terapie k překonání vyhýbání se.