Viz: Fugová reakce, kterou mohou potřebovat sloučit.
DSM-IV definuje disociativní fugu jako:
Merckův manuál definuje disociativní fugu jako:
Na podporu této definice Merckova příručka dále definuje disociativní amnézii jako:
V oblasti psychologie je stav fugy obvykle definován pojmem disociativní fuga a z výše uvedených definic je etiologicky spjat s disociativní amnézií (která se v populární kultuře obvykle jednoduše nazývá amnézie, stav, kdy někdo úplně zapomíná, kdo je).
Stav fugy je tedy svou povahou podobný konceptu disociativní poruchy identity (DID) (dříve nazývané porucha mnohočetné osobnosti), i když DID je široce chápáno tak, že má své pojetí v dlouhodobé životní události (jako je traumatické dětství), kdy je poskytnut dostatek času na vytvoření a uchycení alternativních osobnostních reprezentací. Náhlé neurologické poškození by tak zřejmě více odpovídalo vzniku stavu fugy.
Vzhledem k tomu, že osoba prožívající stav fugy mohla nedávno utrpět amnézii – třeba úraz hlavy nebo znovuobjevení se události nebo osoby představující dřívější životní trauma – zdá se, že vznik „nové“ osobnosti je pro někoho logickým pochopením situaceV oblasti psychologie je stav fugy obvykle definován pojmem disociativní fuga. Etiologicky souvisí s disociativní amnézií (která se v populární kultuře obvykle jednoduše nazývá amnézie, stav, kdy někdo úplně zapomíná, kdo je).
Stav fugy je tedy svou povahou podobný konceptu disociativní poruchy identity (DID) (dříve nazývané porucha mnohočetné osobnosti), i když DID je široce chápáno tak, že má své pojetí v dlouhodobé životní události (jako je traumatické dětství), kdy je poskytnut dostatek času na vytvoření a uchycení alternativních osobnostních reprezentací. Náhlé neurologické poškození by tak zřejmě více odpovídalo vzniku stavu fugy.
Vzhledem k tomu, že osoba prožívající stav fugy mohla nedávno utrpět amnézii – třeba úraz hlavy nebo znovuobjevení se události nebo osoby představující dřívější životní trauma – zdá se, že vznik „nové“ osobnosti je pro někoho logickým pochopením situace.
Proto terminologie stav fugy může nést mírné jazykové rozlišení od disociativní fugy, přičemž první z nich implikuje větší stupeň pohybu. Pro účely tohoto článku by pak došlo ke stavu fugy, když člověk vyvíjí disociativní fugu.
DSM-IV definuje disociativní fugu jako:
Merckův manuál definuje disociativní fugu jako:
Na podporu této definice Merckova příručka dále definuje disociativní amnézii jako:
Odhaduje se, že přibližně 0,2 procenta populace prožívá disociativní fugu, ačkoli prevalence se výrazně zvyšuje po stresující životní události, jako je válečná zkušenost nebo nějaká jiná katastrofa. Jiné životní stresory mohou vyvolat stav fugy, jako jsou finanční potíže, osobní problémy nebo právní problémy. Na rozdíl od disociativní poruchy identity je fuga obvykle považována za zhoubnou poruchu, která se řeší tak, že zbaví zkušeného člověka odpovědnosti za své činy nebo ze situací, které mu vnutí jiní. Podobně jako disociativní amnézie ovlivňuje stav fugy obvykle osobní vzpomínky z minulosti, spíše než encyklopedické nebo abstraktní znalosti. Stav fugy proto neznamená žádné zjevné zdánlivé nebo „bláznivé“ chování.
Většina fug trvá hodiny nebo dny a sama zmizí. Disociativní fuga se léčí podobně jako disociativní amnézie a léčba může zahrnovat použití hypnózy nebo rozhovory zprostředkované drogami. Většina lidí, kteří trpí disociativními fugy, získá zpět většinu nebo všechny své předchozí vzpomínky; nicméně snahy o obnovení vzpomínek na období fug jsou obvykle neúspěšné.
Cílem léčby je pomoci člověku vyrovnat se se stresem nebo traumatem, které spustily fugu. Cílem léčby je také vyvinout nové metody zvládání, aby se zabránilo dalším epizodám fugy. Nejlepší léčebný přístup závisí na jednotlivci a závažnosti jeho příznaků, ale s největší pravděpodobností bude zahrnovat některé z následujících léčebných metod:
David Fitzpatrick, který v roce 2005 trpěl psychogenní fugou.
Doplňkový materiál – Papíry
Disociativní fuga: Akademické podpůrné materiály