Hřbetní respirační skupina (DRG) se nachází v dorsomediální oblasti meduly a je složena z buněk v jádru solitárního traktu. DRG se vyskytuje u mnoha druhů ryb a savců.
DRG se podílí na generování respiračního rytmu a je primárně zodpovědný za generování inspirace. Je součástí solitérního traktu, který je zodpovědný za přivlastnění reakcí na senzorické informace od chemoreceptorů a mechanoreceptorů u člověka.
Inspirace začíná, když buňky jádra solitérního traktu (spolu s buňkami ventrální respirační skupiny) začnou postupně zesilovat palbu, což vede ke stažení dýchacích svalů. Když neurony v DRG vystřelí, popudy putují frenickými a mezižeberními nervy ke stimulaci bráničních a zevních mezižeberních svalů. Hrudní dutina se roztáhne a vzduch se kvůli negativnímu tlaku nahrne do plic, což vyvolá inspiraci. Když buňky přestanou vystřelovat, inspirační svaly se uvolní, inspirace ustane a začne výdech.
Rytmus DRG způsobuje u lidí respirační frekvenci 12-16 dechů za minutu. Inspirace trvá obvykle přibližně 2 sekundy a výdech trvá asi 3 sekundy. Normální rychlost a rytmus inspirace se nazývá eupnea a obtížné dýchání se nazývá dušnost.
Berne, Robert M.; Levy, Matthew N.;Koeppen, Bruce M.;Stanton, Bruce A. (2004). Physiology, 5. vydání, 513, St. Louis, MO: Elsevier.
objem plic – vitální kapacita – funkční zbytková kapacita – respirační minutový objem – uzavírací kapacita – mrtvý prostor – spirometrie – pletyzmografie těla – průtokoměr vrcholu – objem nezávislý na hrudníku – zátěžový test průdušek
ventilace (V) (pozitivní tlak) – dech (inhalace, výdech) -dechová frekvence – respirometr – plicní povrchově aktivní látka – compliance – hysterezivita – odpor dýchacích cest
plicní oběh – perfuze (Q) – hypoxická plicní vazokonstrikce – plicní zkrat
poměr ventilace/perfuze (V/Q) a sken – zóny plic – výměna plynů – tlaky plicních plynů – rovnice alveolárního plynu – hemoglobin – křivka disociace kyslík-hemoglobin (2,3-DPG, Bohrův efekt, Haldanův efekt) – karboanhydráza (chloridový posun) – oxyhemoglobin – respirační kvocient – arteriální krevní plyn – difuzní kapacita – Dlco
pons (pneumotaxické centrum, apneustické centrum) – medulla (dorzální respirační skupina, ventrální respirační skupina) – chemoreceptory (centrální, periferní) – pulmonální stretch receptory – Hering-Breuerův reflex
vysoká nadmořská výška – toxicita kyslíku – hypoxie
Trigeminal lemniscus (Dorsal trigeminal tract, Ventral trigeminal tract)
kraniální jádra: GSA: Principal V/Spinal V – VIII-c (Dorsal, Anterior)/VIII-v (Lateral, Superior, Medial, Inferior) – SVE: Motor V – VII – GSE: VI – GVE: VII: Superior salivary nucleus
MLF, III, IV a VI (vestibulooculomotorová vlákna, mediální vestibulospinální trakt)
senzorické/vzestupné: Trapezoid body/VIII – Superior olivary nucleus
Inferior cerebellar peduncle (Vestibulocerebellar tract)
motor/sestup: Apneustické centrum • Pneumotaxické centrum (středové parabrachiální jádro) – Laterální parabrachiální jádro
Střední mozečková vlákna (Pontocerebellar fibers) – Pontinský nukleimotor/sestupný: Kortikospinální trakt – Kortikobulbarový trakt – Kortikopontinová vlákna
Retikulární formace (Caudal, Oral, Tegmental, Paramedian) • Raphe nuclei (Median)
povrch: Zadní medián sulcus – Postero-laterální sulcus – Area postrema
lebeční jádra: GVA: VII,IX,X: Solitární/traktální • SVA: Gustární jádro • GSE: XII • GVE: IX,X,XI: Ambiguus • SVE: X: Dorzální • IX: Dolní slinné jádro – MLF, III, IV a VI
senzorické/vzestupné: Gracile nucleus • Cuneate nucleus (Accessory cuneate nucleus) • Senzorické decussation • Medial lemniscus
motor/sestup: dorzální respirační skupina
motorický/sestupný: Ventrální respirační skupina – pyramida (motorická decuszace) – jádro spodní olivary (Olivocerebellární trakt, Rubro-olivary trakt)povrch: Přední střední trhlina – Antero-laterální sulcus – jádro meduly obloukové – Olivární těleso
Retikulární formace (Gigantocellular, Parvocellular, Ventral, Lateral, Paramedian) • Raphe nuclei (Obscurus, Magnus, Pallidus)