Dráha zadního sloupce a mediálního lemnisku je smyslová dráha, která je zodpovědná za přenos jemného hmatu, vibrací a vědomých proprioceptivních informací z těla do mozkové kůry.
Název je odvozen od dvou struktur, kterými se vjem šíří: zadní (neboli dorzální) sloupce míchy a mediální lemniscus v mozkovém kmeni. Protože se zadní sloupce nazývají také hřbetní sloupce, často se tato dráha nazývá systém hřbetního sloupce a mediálního lemnisku, zkráceně DCML. (Nazývá se také dráha zadní sloupec-mediální lemniscus nebo PCML).
Diskriminační vjemy jsou u lidí dobře vyvinuty a umožňují nám vnímat jemné textury a určit, co je neznámý předmět v našich rukou, aniž bychom se na něj dívali (stereognóze).
Tento jemný vjem je detekován Meissnerovými tělísky, která leží v dermis kůže v blízkosti epidermis. Když jsou tyto struktury stimulovány mírným tlakem, spustí se akční potenciál. Alternativně se na této dráze mohou jako první neuron podílet proprioceptivní svalová vřeténka a další receptory dotyku na povrchu kůže, jako jsou Merkelovy buňky, Ruffiniho zakončení, Paciniho tělíska a receptory vlasových folikulů.
Akční potenciál se šíří axonem (buněčné tělo neuronu se nachází v dorzálním kořenovém gangliu). (Neurony jsou klasifikovány jako pseudounipolární, takže se má za to, že mají pouze jeden dlouhý výběžek, který zahrnuje jak dendrit periferní větve, tak axon centrální větve). Vjem se tedy šíří z kůže podél axonu, kolem buněčného těla neuronu a do hřbetního sloupce míchy.
Axony pokračují uvnitř míchy a vedou vzhůru zadním (hřbetním) sloupcem. Axony z dolní části těla jsou nejvíce mediální (blíže ke střední čáře) a probíhají v gracilním traktu míšního sloupce. Senzorické axony z horní části těla vstupují do míchy později, takže jsou více laterální a putují po klínovitém traktu.
Na úrovni uzavřené prodloužené míchy tyto axony synaptují s neurony v jádru gracile a v jádru cuneate.
Sekundární neurony (které začínají v jádrech) přecházejí na druhou stranu dřeně (jako vnitřní obloukovitá vlákna) a vytvářejí mediální lemniscus. Toto křížení se běžně označuje jako senzorická dekuze.
Ve středním mozku je mediální lemniscus orientován kolmo na cestu vláken v zadních sloupcích. Například ve sloupcích je dolní lembus mediální, horní lembus je více laterální. V mediálním leminisku jsou axony z nohy více ventrální, vlákna z paže více dorzální. Vlákna z trojklanného nervu (zásobujícího hlavu) přicházejí dorzálně k vláknům paže a putují také vzhůru leminiskem.
Mediální lemniscus se otáčí o 90 stupňů na pons. Sekundární axony z neuronů, které dávají vjemy hlavě, zůstávají přibližně na stejném místě, zatímco axony nohou se pohybují směrem ven.
Axony se pohybují po zbytku mozkového kmene a synaptují v thalamu (ve ventrálním posterolaterálním jádru pro vjemy z krku, trupu a končetin a ve ventrálním posteromediálním jádru pro vjemy z hlavy).
Neurony vycházející z thalamu se pohybují po zadním rameni vnitřního pouzdra a hlava a noha si opět vymění vzájemnou polohu. Axony se synaptují v primární senzorické kůře, přičemž dolní část těla je vnímána nejvíce mediálně (např. paracentrální lalok) a horní část těla více laterálně.
epidurální prostor, dura mater, subdurální prostor, arachnoidální mater, subarachnoidální prostor, pia mater, zubní vazy, conus medullaris, cauda equina, filum terminale, krční rozšíření, bederní rozšíření, přední střední štěrbina, dorzální kořen, ganglion dorzálního kořene, dorzální ramus, ventrální kořen, ventrální ramus, sympatický kmen, šedý ramus communicans, bílý ramus communicans
šedá hmota: centrální kanál, Rolandova substantia gelatinosa, retikulární formace, substantia gelatinosa centralis, interneuron, přední roh, laterální roh, zadní roh (Clarkeův sloupec, dorzální spinocerebelární trakt).
bílá hmota: přední funiculus: sestupný (přední kortikospinální trakt, vestibulospinální fascikulus, tektospinální trakt), vzestupný (přední spinotalamický trakt, přední vlastní fascikulus).
laterální funiculus: sestupný (laterální kortikospinální trakt, rubrospinální trakt, olivospinální trakt), vzestupný dorzální spinocerebelární trakt, ventrální spinocerebelární trakt, spinothalamický trakt, laterální spinothalamický trakt, přední spinothalamický trakt, spinotektální trakt, posterolaterální trakt, laterální vlastní fascikulus, mediální podélný fascikulus.
zadní funiculus: fasciculus gracilis, fasciculus cuneatus, zadní vlastní fascikulus.
1°: Paciniánské tělísko/Meissnerovo tělísko → Graciální fascikulus/Cuneátní fascikulus → Graciální jádro/Cuneátní jádro
2°: → senzorická dekuze/arkuátní vlákna (zadní zevní arkuátní vlákna, vnitřní arkuátní vlákna) → mediální lemniscus/trigeminální lemniscus → thalamus (VPL, VPM)
3°: → zadní končetina vnitřního pouzdra → postcentrální gyrus
1° (volné nervové zakončení → delta vlákno) → 2° (přední bílá komisura → laterální a přední spinothalamická dráha → spinální lemniscus → VPL talamu) → 3° (postcentrální gyrus) → 4° (zadní parietální kůra)
2° (spinotekální dráha → horní kolikulus středního mozku)
1° (nervové vlákno skupiny C → spinoretikulární trakt → retikulární formace) → 2° (MD talamu) → 3° (cingulární kůra)
ohyb: Primární motorická kůra → zadní končetina vnitřního pouzdra → dekuze pyramid → kortikospinální dráha (laterální, přední) → nervosvalové spojení
ohyb: Primární motorická kůra → Genu vnitřní kapsuly → Kortikobulbární trakt → Obličejové motorické jádro → Obličejové svaly
ohyb: Červené jádro → Rubrospinální trakt
rozšíření: Vestibulocerebellum → Vestibulární jádra → Vestibulospinální trakt
rozšíření: Vestibulocerebellum → retikulární formace → retikulospinální trakt
Střední mozkové tektum → tektospinální trakt → krční svaly
přímá: 1° (motorická kůra → striatum) → 2° (GPi) → 3° (čočkový fascikulus/Ansa lenticularis → talamický fascikulus → VL talamu) → 4° (talamokortikální záření → doplňková motorická oblast) → 5° (motorická kůra)
nepřímé: 1° (motorická kůra → striatum) → 2° (GPe) → 3° (subthalamický fascikulus → subthalamické jádro) → 4° (subthalamický fascikulus → GPi) → 5° (čočkový fascikulus/Ansa lenticularis → talamický fascikulus → VL talamu) → 6° (talamokortikální záření → doplňková motorická oblast) → 7° (motorická kůra).
nigrostriatální dráha: Pars compacta → Striatum
Vestibulární jádro → Vestibulocerebelární trakt → ICP → mozeček → granulární buňky
Pontinová jádra → Pontocerebelární vlákna → MCP → Hluboká mozečková jádra → Granulární buňky
Dolní olivové jádro → Olivocerebelární trakt → ICP → Hemisféra → Purkyňovy buňky → Hluboká mozečková jádra
Dentátní jádro v laterální hemisféře/pontocerebelu → SCP → dentatothalamický trakt → thalamus (VL) → motorická kůra
Interponované jádro v intermediální hemisféře/spinocerebellu → SCP → retikulární formace nebo → mozečkový trakt → červené jádro → talamus (VL) → motorická kůra
Fastigiální jádro ve Flokulonodulárním laloku/vestibulocerebellu → Vestibulocerebelární trakt → Vestibulární jádro
dolní končetina → 1° (svalová vřeténka → DRG) → 2° (zadní hrudní jádro → dorzální/zadní spinocerebelární dráha → ICP → mozečkové vermis)
horní končetina → 1° (svalová vřeténka → DRG) → 2° (akcesorní klínovité jádro → Cuneocerebelární trakt → ICP → přední lalok mozečku)
dolní končetina → 1° (Golgiho šlachový orgán) → 2° (ventrální/anteriorní spinocerebelární trakt→ SCP → mozečková vermis)
horní končetina → 1° (Golgiho šlachový orgán) → 2° (Rostrální spinocerebelární trakt → ICP → mozeček)
anat (n/s/m/p/4/e/b/d/c/a/f/l/g)/phys/devp
noco (m/d/e/h/v/s)/cong/tumr, sysi/epon, injr
procenta, ostatní (N1A/2AB/C/3/4/7A/B/C/D)
anat(h/r/t/c/b/l/s/a)/phys(r)/devp/prot/nttr/nttm/ntrp
noco/auto/cong/tumr, sysi/epon, injr