Efekt nadřazenosti vzteku uvádí, že je snazší odhalit rozzlobené tváře než šťastné tváře v davu neutrálních. Tato myšlenka se prý vyvinula v průběhu fylogenického vývoje, protože je prospěšné být schopen rychle odhalit hrozbu v daném prostředí. Niedenthal et al. citují nedávný výzkum, který zpochybňuje skryté percepční versus emoční faktory, které by mohly vysvětlovat tento takzvaný efekt nadřazenosti vzteku. V souladu se zjištěními tohoto výzkumu Niedenthal et al. testovali efekt nadřazenosti vzteku pomocí neurálních analýz lidských tváří ve dvou různých simulacích, aby oddělili emoční a percepční procesy. Zjistili, že percepční zkreslení způsobuje rychlejší a přesnější identifikaci tváří vzteku.