Ewald Hecker (1843-1909) byl německý lékař, který byl významnou postavou v počátcích psychiatrie. Je znám výzkumem, který prováděl se svým mentorem, psychiatrem Karlem Ludwigem Kahlbaumem.
Na počátku 70. let 19. století Kahlbaum a Hecker provedli sérii studií o mladých psychotických pacientech na Kahlbaumově klinice v Gorlitzu v Prusku. Společně byli první, kdo popsal a klasifikoval duševně nemocné do skupin podle syndromu. Právě v tomto období přišel Hecker s popisnými pojmy hebefrenie a cyklothymie. Hebefrenii popsal jako poruchu, která začíná v dospívání s nevyzpytatelným chováním následovaným rychlým poklesem všech duševních funkcí a cyklothymie jako poruchu cyklické nálady.
Tento výzkum měl zásadní vliv na dichotomii Emila Kraepelina mezi dementia praecox a maniodepresivním šílenstvím a také na naše moderní pojetí schizofrenie a bipolární poruchy.