Franciscus Cornelis Donders
Franciscus Cornelis Donders (Tilburg, 27. května 1818 – Utrecht, 24. března 1889) byl nizozemský oftalmolog a lékařský vědec, který se mimo jiné věnoval průkopnické práci v oblasti živočišného a rostlinného tepla. Od roku 1847 byl profesorem fyziologie v Utrechtu a byl mezinárodně považován za autoritu v oblasti očních chorob.
Byl jedním ze zakladatelů oftalmologie (s von Graefem a Helmholtzem) a je známý především zavedením prizmatických a válcových čoček pro léčbu astigmatismu.
Donders byl také první, kdo použil rozdíly v reakčním čase u člověka k vyvození rozdílů v kognitivním zpracování. Tento koncept je nyní jedním z ústředních principů kognitivní psychologie – zatímco mentální chronometrie není tématem sama o sobě, je jedním z nejběžnějších nástrojů používaných k vyvozování závěrů o procesech, jako je učení, paměť a pozornost.
V roce 1868 navrhl myšlenku toho, co je dnes známé jako Centrální čas kreace (aka zkrácený reakční čas nebo zkrácený čas kreace), což je část reakční doby, která zbývá po odečtení času potřebného pro impuls cestovat mezi smyslovým receptorem a mozkem a odtud do svalu.