Vědomí • Předvědomí
Nevědomí • Libido • Drive
Id, ego a super-ego
Psychoanalytická interpretace
Transference • Resistance
Psychoanalytické osobnostní faktory
Psychosexuální vývoj
Psychosociální vývoj
Freudovská psychoanalytická škola
Analytická psychologie
Ego psychologie
Sebeopsychologie • Lacanian
Neofreudovská škola
Neopsychoanalytická škola
Objektové vztahy
Interpersonální • Relativní
The Independent Group
Příloha • Ego psychologie
Sigmund Freud • Carl Jung
Alfred Adler • Anna Freud
Karen Horney • Jacques Lacan
Ronald Fairbairn • Melanie Klein
Harry Stack Sullivan
Erik Erikson • Nancy Chodorow
Výklad snů
Čtyři základní pojmy
Za principem slasti
Historie psychoanalýzy
Psychoanalytici
Psychoanalytický trénink
Freudovské přeřeknutí, také nazývané parapraxis, je chyba v řeči, paměti nebo fyzické akci, která je interpretována jako nastávající v důsledku interference nějakého nevědomí („dynamicky potlačovaného“), potlačeného přání, konfliktu nebo myšlenkového proudu. Pojem je tedy součástí klasické psychoanalýzy.
Sklouznutí jazyka a pera jsou klasické parapraxy, ale psychoanalytická teorie zahrnuje i takové jevy, jako je chybné čtení, nedorozumění, dočasné zapomínání a chybné kladení a ztráta předmětů.
Freudovo uklouznutí je pojmenováno po Sigmundu Freudovi, který ve své knize Psychopatologie všedního života z roku 1901 popsal a analyzoval velké množství zdánlivě triviálních, bizarních nebo nesmyslných chyb a uklouznutí.
Freud nikdy nepojmenoval myšlenku, objev nebo koncept po sobě samém, místo toho nazval své terapie psychoanalýzou. (Dnes, po nesčetných revizích ze strany lidí v oboru, se tomu dnes říká psychodynamický.) Není známo, kdo poprvé zavedl termín „freudovské přeřeknutí“ a od té doby byl používán po celém světě v různých pop-kulturních odkazech a každodenním životě.
Proces analýzy je často dosti zdlouhavý a složitý, jako tomu bylo u mnoha snů v jeho knize Výklad snů (1899). Překážkou, které čelí neněmecký čtenář, je skutečnost, že Freudův důraz na „přeřeknutí“ vede k zahrnutí velkého množství materiálu, který je mimořádně odolný vůči překladu.
Stejně jako při studiu snů předkládá Freud svou diskusi se záměrem prokázat existenci nevědomých mentálních procesů u zdravých:
Freud sám označoval tato uklouznutí jako Fehlleistungen (v němčině znamená „chybné akce“, „chybné funkce“ nebo „chybné výkony“); řecký termín parapraxes (množné číslo „parapraxis“, z řeckého παρά [para] a πρᾶξις [praxis], v angličtině znamená „jiná akce“) byl výtvorem jeho anglického překladatele, stejně jako forma „symptomatická akce“.
Popularizace termínu vedla k tomu, že byl aplikován na jakýkoliv jev přeřeknutí, často ve snaze uživatele humorně přiřadit k omylu skryté motivy nebo nádech sexuálních narážek. To přineslo rozmělnění původního technického významu, kdy se slovo „freudovský“ používá na výklady a vysvětlení, které nemají žádnou zásadní spojitost s opravdovým psychoanalytickým myšlením.
Alternativní vysvětlení „přeřeknutí“
Některé věty jsou jen náchylné k procesu banalizace: nahrazení archaických nebo neobvyklých výrazů formami, které jsou v běžnějším užívání. Jinými slovy, chyby byly způsobeny silnou substitucí návyků.
Obecně se termín ‚freudovské přeřeknutí‘ používá pro označení náhodných přeřeknutí jazyka. Proto se mnoho příkladů nachází ve vysvětlivkách a slovnících, které neodpovídají přesně psychoanalytické definici.
Například: Ona: „Co byste ráda – chléb s máslem, nebo koláč?“ On: „Postel s máslem.“
Ve výše uvedeném lze předpokládat, že muž má sexuální cit nebo záměr, který si přál ponechat nevyjádřený, nikoli sexuální cit nebo záměr, který byl dynamicky potlačován. Jeho sexuální záměr byl proto spíše tajný než nevědomý a jakákoli ‚parapraxis‘ by byla potlačena v myšlence, že si podvědomě přeje tento záměr vyjádřit, spíše než v sexuálním konotaci záměny.