Nenávist nebo nenávist je emoce intenzivního odporu, nechuti, nepřátelství nebo antipatie k osobě, věci nebo jevu; touha vyhnout se, omezit, odstranit nebo zničit svůj objekt. Emoce je často stigmatizována; přesto slouží důležitému účelu, stejně jako láska. Stejně jako láska signalizuje připoutanost, nenávist signalizuje odpoutání.
Nenávist může být založena na strachu ze svého předmětu, oprávněného nebo neoprávněného, nebo na minulých negativních důsledcích jednání s tímto předmětem. Nenávist je často popisována jako opak lásky nebo přátelství; jiní, jako Elie Wiesel, považují opak lásky za lhostejný. Viz vztah láska-nenávist.
Často se „nenávist“ používá ledabyle k popisu věcí, které se člověku prostě nelíbí, jako je určitý styl architektury, určité klima, film, práce nebo určité jídlo.
„Nenávist“ nebo „nenávist“ se také používá k popisu pocitů předsudků, bigotnosti nebo odsouzení (viz vyhýbaní se) vůči osobě nebo skupině lidí, jako je rasismus, a intenzivní náboženské nebo politické předsudky. Pojem zločin z nenávisti se používá k označení zločinů spáchaných z nenávisti v tomto smyslu.
Někdy lidé, když jim ublíží příslušník etnické nebo náboženské skupiny, začnou nenávidět celou tuto skupinu. Opačná situace nastává také tehdy, když celá skupina nenávidí jedinou osobu (viz vyhýbavost). Někteří to považují za společensky nepřijatelné – například západní kultura se mračí nad kolektivním trestáním a trvá na tom, aby se s lidmi zacházelo jako s jednotlivci, a nikoli jako s příslušníky skupin. Jiní takové zobecňující chování považují za racionální a skutečně nezbytné, aby se zajistilo přežití skupiny tváří v tvář soupeřícím skupinám nebo jednotlivcům, kteří mají často odlišné názory.
Nenávist je často předzvěstí násilí. Před válkou je někdy obyvatelstvo prostřednictvím politické propagandy vycvičeno k nenávisti vůči nějakému národu nebo politickému režimu. Nenávist zůstává hlavním motivem ozbrojených konfliktů, jako je válka a terorismus. Nenávist nemusí být nutně logická a může být kontraproduktivní a samospasitelná.
Nervové koreláty nenávisti byly zkoumány metodou fMRI. Při tomto experimentu byly lidem snímány mozky, zatímco si prohlíželi obrázky lidí, které nenáviděli. Výsledky ukázaly zvýšenou aktivitu ve středovém čelním gyru, pravém putamen, bilaterálně v premotorové kůře, ve frontálním pólu a bilaterálně ve středovém inzulínu lidského mozku. Výzkumníci dospěli k závěru, že existuje zřetelný vzorec mozkové aktivity, ke které dochází, když lidé zažívají nenávist.