Vyhledávání informací je proces nebo činnost pokusu o získání informací v lidském i technologickém kontextu. Vyhledávání informací souvisí, ale přesto se liší od získávání informací (IR). Vyhledávání informací je jeden dílčí proces v rámci informačního chování. Informační chování je hlavní oblastí studia, včetně evolučních základů informace a toho, jak se vyvinula jako lidské instinktivní chování. Spink (2010) poskytuje teoretický rámec pro informační chování.
Hledání informací v různých souvislostech
Mnoho výzkumů v oblasti LIS se zaměřilo na praxi vyhledávání informací u praktiků v rámci různých oborů odborné práce. Byly provedeny studie o chování vyhledávání informací u knihovníků, akademiků, lékařských odborníků, inženýrů a právníků (mimo jiné). Velká část těchto výzkumů čerpala z práce Leckieho, Pettigrewa (nyní Fisher) a Sylvaina, kteří v roce 1996 provedli rozsáhlý přehled literatury z Knihovny a informační vědy (LIS) (stejně jako literatury jiných akademických oborů) o vyhledávání informací u profesionálů. Autoři navrhli analytický model chování profesionálů při vyhledávání informací, který měl být zobecnitelný napříč profesemi, a tím poskytnout platformu pro budoucí výzkum v této oblasti. Tento model měl „podnítit nové poznatky… a dát vzniknout propracovanějším a použitelnějším teoriím vyhledávání informací“ (1996, str. 188). Model byl upraven Wilkinsonem (2001), který navrhuje model vyhledávání informací právníků.
Teorie chování při vyhledávání informací
Různé teorie informačního chování – např. Zipfův Princip nejmenšího úsilí, Smyslové tvoření Brendy Dervinové, Život v kole Elfredy Chatmanové – se snaží porozumět procesům, které obklopují hledání informací.
Přehled literatury o chování při vyhledávání informací ukazuje, že vyhledávání informací bylo obecně přijato jako dynamické a nelineární (Foster, 2005; Kuhlthau 2006). Lidé prožívají proces vyhledávání informací jako souhru myšlenek, pocitů a činů (Kuhlthau, 2006).
Bylo zjištěno, že vyhledávání informací je spojeno s celou řadou interpersonálních komunikačních chování nad rámec kladení otázek, aby zahrnovalo strategie, jako jsou kandidátské odpovědi.
Wilsonův vnořený model koncepčních oblastí
Wilson definuje modely informačního chování jako „výroky, často ve formě diagramů, které se pokoušejí popsat informační činnost, příčiny a následky této činnosti nebo vztahy mezi etapami informačního chování.“ (1999: 250)