Humberto Maturana (* 14. září 1928 v Santiagu) je chilský biolog, který se zabývá filozofií a kognitivními vědami.
Maturana a jeho student Francisco Varela jako první definovali a použili koncept autopoézy. Kromě toho, že Maturana významně přispěl do oblasti evoluce, je také zakladatelem radikálního konstruktivismu, relativistické epistemologie postavené na empirických nálezech neurobiologie. Jeho vlastními slovy:
Živé systémy jsou kognitivní systémy a život jako proces je proces poznávání. Toto tvrzení platí pro všechny organismy, s nervovou soustavou nebo bez ní.
Po dokončení střední školy na Liceo Manuel de Salas v roce 1947 se Maturana zapsal na Chilskou univerzitu, kde studoval nejprve medicínu a poté biologii. V roce 1954 získal stipendium od Rockefellerovy nadace ke studiu anatomie a neurofyziologie na University College London. V roce 1958 získal doktorát z biologie na Harvardově univerzitě. Pracuje v neurovědě na Chilské univerzitě, ve výzkumném centru „Biología del Conocer“ (Biologie poznání). Maturanova práce byla rozvinuta a začleněna do práce na ontologickém koučování, kterou prováděli Fernando Flores a Julio Olalla.
Od roku 2000 profesor Maturana založil vlastní reflexní a výzkumné centrum: Instituto de Formación Matriztica. Maturana zde rozsáhle přispěl do Biologie poznání a Biologie milování. V tomto bodě Maturana spolu s Ximenda Davilou zformuloval nové pohledy na lidský život a pokračuje v tom; psychologie, používání jazyka, zkušenosti a obecný impuls k porozumění slouží jako vysvětlující základy pro zobrazení lidských způsobů života.