Hypofýza (hypophysis nebo Hypophysis cerebri) je endokrinní žláza o velikosti hrášku, která se nachází v malé kostěné dutině (hypofyzární jamce) kryté durálním záhybem (selární membránou) na spodině mozku. Jamka hypofýzy, v níž se hypofýza nachází, je umístěna ve sfenoidální kosti ve střední jámě lební na spodině mozku.
Je považována za „hlavní žlázu“, protože reguluje činnost ostatních endokrinních žláz. Hypofýza vylučuje hormony regulující homeostázu, včetně trofických hormonů, které stimulují ostatní endokrinní žlázy. S hypotalamem je funkčně spojena střední eminencí.
Zadní část hypofýzy (neurohypofýza)
Zadní lalok je spojen s částí mozku zvanou hypotalamus přes infundibulum (neboli stopku), čímž vzniká tuberoinfundibulární dráha. Hormony se vytvářejí v tělech nervových buněk umístěných v hypotalamu a tyto hormony jsou pak přenášeny axony nervových buněk do zadního laloku hypofýzy. Hypotalamické neurony tyto hormony vystřelují a uvolňují je do kapilár hypofýzy.
Hormony vylučované zadní hypofýzou jsou.
Přední hypofýza (adenohypofýza)
Přední lalok je odvozen od ústního ektodermu a je tvořen žlázovým epitelem. Přední lalok hypofýzy je funkčně spojen s hypotalamem prostřednictvím spojení hypotalamo hypofyzárního systému ve stopce hypofýzy. Prostřednictvím tohoto cévního spojení hypotalamus integruje stimulační a inhibiční centrální a periferní signály k pěti fenotypově odlišným typům buněk hypofýzy.
Níže jsou uvedeny hormony přední hypofýzy a hypotalamické hormony, které modulují jejich uvolňování, spolu s příslušnými typy buněk.
Hormony z hypotalamu se do předního laloku dostávají prostřednictvím speciálního kapilárního systému, který se nazývá hypotalamo-hypofyzární portální systém.
Dochází také k interakci mezi hormony z hypotalamu, tj. TRH vyvolává uvolňování prolaktinu.
Řízení hormonů z hypofýzy probíhá v negativní zpětnovazební smyčce. Jejich uvolňování je inhibováno zvyšující se hladinou hormonů z cílové žlázy, na kterou působí.
U mnoha živočichů se vyskytuje také mezičlánek. Například u ryb se předpokládá, že řídí fyziologické změny barvy. U dospělých lidí je to jen tenká vrstva buněk mezi předním a zadním lalokem hypofýzy, téměř nerozlišitelná od předního laloku. Mezilalůček produkuje melanocyty stimulující hormon (MSH), ačkoli tato funkce je často (nepřesně) připisována přední hypofýze.
K poruchám hypofýzy patří:
Štítná žláza (Parafolikulární buňka, Epitelová buňka štítné žlázy, Štítný istmus, Laloky štítné žlázy, Pyramida štítné žlázy) Příštítná tělíska (Oxyfilní buňka, Hlavní buňka)
zona glomerulosa – zona fasciculata – zona reticularis
Zuckerkandlův orgán – tělo aorty – tělo krkavice
Varlata – Vaječníky – Žluté tělísko
Pars nervosa – Median eminence – Infundibulární stopka – Pituicyte – Herring bodies
Pars intermedia – Pars tuberalis – Pars distalis – Acidofily (somatotropy, laktotropy) – Bazofily (kortikotropy, gonadotropy, tyreotropy)
Pinealocyt – Corpora arenacea
buňka alfa – buňka beta – buňka delta – buňka PP – buňka epsilon
Tělo epifýzy – Habenula – Habenulární trigon – Habenulární komisura
Pretektální oblast – Habenulární jádra – Subkomisurální orgán
Stria medullaris thalamu – thalamické retikulární jádro – Taenia thalami
v páru: AN – Ventrální (VA/VL, VP/VPM/VPL) – Laterální (LD, LP, Pulvinar) – Metathalamus (MG, LG)
střední linie: MD – Intralaminární (centromediální) – Středočárová jaderná skupina – Interthalamická adheze
Mammillothalamický fascikulus – Pallidothalamické dráhy (Ansa lenticularis, Lenticular fasciculus, Thalamic fasciculus) – PCML (Medial lemniscus, Trigeminal lemniscus) – Spinothalamická dráha – Laterální lemniscus – Dentatothalamická dráha – Akustické záření – Optické záření – Subthalamický fascikulus – Přední trigeminothalamická dráha.
Eminence medianum/Tuber cinereum – Mammillary body – Infundibulum
Přední (parasympatikus/ztráta tepla) – Zadní (sympatikus/ochrana tepla)
zadní hypofýza: magnocelulární/paraventrikulární/supraoptická (oxytocin/vasopresin)
další: parvocelulární/Arkuátní (dopamin/GHRH) – Preoptický (GnRH) – Suprachiasmatický (melatonin)
Laterální (hlad) – Ventromediální (sytost) – Dorsomediální (vztek)
aferentní (SN → mediální svazek předního mozku) – eferentní (mammillothalamický fascikulus → AN, stria terminalis → amygdala, dorzální podélný fascikulus → SC)
Zadní část je diencephalon, ale přední část je žláznatá.
Subthalamické jádro – Zona incerta
Hypothalamický sulcus – Tela chorioidea třetí komory