Ve vědecké teorii je hypotetický konstrukt vysvětlující proměnná, která není přímo pozorovatelná. Například pojmy inteligence a motivace se používají k vysvětlení jevů v psychologii, ale ani jeden z nich není přímo pozorovatelný. Hypotetický konstrukt se od intervenující proměnné liší tím, že má vlastnosti a důsledky, které nebyly prokázány v empirickém výzkumu. Ty slouží jako vodítko pro další výzkum. Intervenující proměnná je souhrnem pozorovaných empirických zjištění.
Cronbach a Meehl definují hypotetický konstrukt jako pojem, pro který neexistuje jediný pozorovatelný referent, který nelze přímo pozorovat a pro který existuje více referentů, ale žádný není všezahrnující. Například ryba podle Cronbacha a Meehla není hypotetický konstrukt, protože navzdory variabilitě druhů a odrůd ryb existuje dohodnutá definice ryby se specifickými charakteristikami, které odlišují rybu od ptáka. Rybu lze navíc přímo pozorovat. Na druhou stranu hypotetický konstrukt nemá jediný referent; hypotetické konstrukty se spíše skládají ze skupin funkčně souvisejících chování, postojů, procesů a zkušeností. Místo toho, abychom viděli inteligenci, lásku nebo strach, vidíme indikátory nebo projevy toho, co jsme se dohodli nazývat inteligencí, láskou nebo strachem. Dalšími příklady hypotetických konstruktů jsou gravitace, kreativita, menopauza a vina.