Příklad asociací mezi grafémy a barvami, které jsou popsány přesněji jako ideasthesie než jako synestezie
Ideastézie (alternativní pravopisná ideestezie) je definována jako jev, při kterém aktivace pojmů (induktorů) evokuje zážitky podobné vnímání (souběhy). Název pochází z řečtiny, „idea“+ „aisthesis“, což znamená snímání pojmů nebo snímání myšlenek. Hlavním důvodem pro zavedení pojmu ideestezie byl empirický důkaz, který naznačuje, že související pojem synestezie (tj. spojení smyslů) naznačuje nesprávné vysvětlení souboru jevů tradičně spadajících do této položky. „Syn“+ „estezie“ označující „spoluvnímání“ znamená spojení dvou smyslových prvků s malým napojením na kognitivní úroveň. Většina jevů, které byly nechtěně spojeny se synestezií, je ve skutečnosti vyvolána sémantickými reprezentacemi tj. významem podnětu spíše než jeho smyslovými vlastnostmi, jak by vyplývalo z pojmu synestezie. Následující tabulka ukazuje rozdíl ve vlastnostech induktorů a souběžných jevů vyplývajících z pojmů synestezie a ideastézie:
Příklad časové jednotky – prostorová synestézie/ideastézie.
Běžným příkladem ideasthesie je asociace mezi grafémy a barvami, obvykle označovaná jako grafeme-color synesthesia. Zde jsou písmena abecedy spojována s živými prožitky barev. Studie ukázaly, že vnímaná barva je závislá na kontextu a je určena extrahovaným významem podnětu. Například nejednoznačný podnět ‚5‘, který může být interpretován buď jako ‚S‘ nebo ‚5‘, bude mít barvu spojenou s ‚S‘ nebo s ‚5‘, v závislosti na kontextu, ve kterém je prezentován. Pokud je prezentován mezi čísly, bude interpretován jako ‚5‘ a bude asociovat příslušnou barvu. Pokud je prezentován mezi písmeny, bude interpretován jako ‚S‘ a bude asociovat příslušnou synestetickou barvu.
Důkazem pro grafieme-barevnou ideastézii je také zjištění, že barvy mohou být flexibilně přiřazeny ke grafémům, jak se těmto grafémům přiřazují nové významy. V jedné studii byly synestézie prezentovány glagolskými písmeny, která nikdy předtím neviděly, a význam byl získán krátkým psaním. Glagolitičtí grafémové zdědili barvy odpovídajících latinských grafémů, jakmile glagolitičtí grafémové získali nový význam.
V jiné studii byly synestetiky podněcovány k vytváření nových synestetických asociací ke grafémům, jaké dosud nikdo neviděl. Synestetiky vytvářely tyto asociace během několika minut nebo sekund – což byl příliš krátký čas na to, aby počítal s vytvářením nových fyzických spojení mezi barevnou reprezentací a grafémovými reprezentačními oblastmi v mozku, ukazujícími opět směrem k ideasthesii.
U lexikálně-gustační synestézie důkazy také ukazují na ideastézii: U lexikálně-gustační synestézie není verbalizace podnětu nutná pro zkušenost se souběhy. Místo toho stačí aktivovat koncept.
Dalším případem ideastézie je synestezie plaveckého stylu, kdy je každý plavecký styl spojen s živým zážitkem barvy. Tyto synestezie (ideastézy) nepotřebují provádět skutečné pohyby odpovídajícího plaveckého stylu. K aktivaci souběžných zážitků stačí aktivovat koncept plaveckého stylu (např. předložením fotografie plavce nebo pouhým povídáním o plavání).
Ideastézie v normálním vnímání
Který z nich se bude jmenovat Bouba a který Kiki? Reakce jsou mezi lidmi velmi konzistentní. Toto je příklad ideasthesie, protože konceptualizace podnětu hraje důležitou roli.
Nedávno bylo prokázáno, že jev Bouba/Kiki je případem ideasthesie. Většina lidí se shodne na tom, že objekt ve tvaru hvězdy vlevo se jmenuje Kiki a kulatý objekt vpravo Bouba. Předpokládá se, že tyto asociace pocházejí z přímých spojení mezi zrakovou a sluchovou kůrou. Například podle této hypotézy by reprezentace ostrých sklonů v objektu ve tvaru hvězdy byly fyzicky spojeny s reprezentacemi ostrých sklonů ve zvuku Kiki. Nicméně Gomez a spol. ukázali, že asociace Kiki/Bouba jsou mnohem bohatší, protože každé slovo a každý obraz je sémanticky spojen s řadou pojmů, jako je bílá nebo černá barva, ženská vs. mužská, studená vs. horká a další. Zdá se, že tyto asociace ve tvaru zvuku souvisí díky velkému překrytí sémantických sítí Kiki a tvaru hvězdy na jedné straně a Bouby a tvaru kulatého na straně druhé. Například jak Kiki, tak tvar hvězdy jsou chytré, malé, tenké a nervózní. To naznačuje, že za efektem Kiki-Bouba se skrývá bohatá sémantická síť. Jinými slovy, náš smyslový prožitek je do značné míry dán významem, který přiřazujeme podnětům.