Index zranitelnosti je složený z indexů, označovaných také jako integrované indexy, což jsou kvantitativní ukazatele podobné škálám, které po zadání do vzorce poskytují jediný číselný výsledek, který lze použít pro třídění (prioritizaci) a analýzu politiky. Díky jejich použití lze „různorodé otázky kombinovat do standardizovaného rámce…umožňující srovnávání“. Proměnnou z fyzikálních věd lze například kombinovat se sociálními, lékařskými a dokonce i psychologickými proměnnými pro vyhodnocení potenciálních komplikací v kontextu plánování katastrof. K vývoji indexů zranitelnosti jako nástroje plánování politiky došlo na příkladu Programu OSN pro životní prostředí a jeden z účastníků raných pracovních skupin také provedl sekundární výzkum dokumentující vývoj analytického nástroje v různých fázích. Termín a metodika pak pokračovaly ve vyhlašování prostřednictvím lékařské literatury a sociální práce, jak o tom hovořil doktor James O’Connell z Bostonské zdravotní péče pro bezdomovce.
Moderní koncept složeného indexu zranitelnosti vznikl z práce Jihopacifické komise pro aplikovanou geovědu (SOPAC), Fidži a Expertní skupiny pro index zranitelnosti přidružené k OSN. V reakci na výzvu obsaženou v Barbadoském akčním plánu vznikla Aliance malých ostrovních států (AOSIS).
Významným pozorovatelem a účastníkem vývoje modelu indexu zranitelnosti je výzkumník Maltské univerzity Briguglio pro mezinárodní organizace malých ostrovních rozvojových států. UM také hostí Islands and Small States Institute, Foundation for International Studies,. Dalšími institucionálními účastníky byl program oficiální rozvojové pomoci Nového Zélandu (NZODA) V roce 1996 se koncepce složeného indexu zranitelnosti ujali političtí analytici v Commonwealthu, ale stále jen na nezávazné bázi. V roce 1997 oficiální podklady jednotky SIDS odrážely pojem „index zranitelnosti“ alespoň interně. Pokročil také v kanálech Commonwealthu. Do roku 1997 byl tento pojem schválen ke zveřejnění zaměstnanci generálního tajemníka Organizace spojených národů ve Zprávě SG o vývoji indexu zranitelnosti pro SIDS. Tento pojem byl následně přijat dalšími odborníky v této oblasti. a výslovně jako takový pojmenován.
Rozšíření obecného pojetí
IPCC přijal zranitelnost jako klíčovou kategorii v roce 2001. Dokument z roku 2002 pak použil model indexování zranitelnosti pro analýzu zranitelnosti vůči zvýšení mořské hladiny pro pobřežní komunitu USA. Na semináři o budování kapacit v Oxfordu v roce 2008 byl „index zranitelnosti klimatu“ plně rozvinut a byl předložen s aplikací na ochranu turistických ekonomik, což může být důležité pro malé ostrovní státy a další. V době konání tohoto semináře byly indexy zranitelnosti vytvořeny jako nástroje správy .