Systém kognitivně behaviorální analýzy psychoterapie (CBASP) je forma terapie kognitivního chování vyvinutá (a patentovaná) Jamesem P. McCulloughem Jr. a částečně založená na Piagetově teorii kognitivního vývoje. Využívá strukturované cvičení nazvané „situační analýza“, které pomáhá pacientovi znovu rozvinout schopnost vidět vztahy příčiny a následku v mezilidských interakcích a následně napravit vzorce myšlení; může zahrnovat „disciplinované osobní zapojení“ terapeuta do pacienta. V kombinaci s vhodnými antidepresivy může být extrémně účinný.
Účinnost v kombinaci s lékovou terapií
Rozsáhlá studie, publikovaná v roce 2000 Martinem Kellerem z Brownovy univerzity a dalšími, porovnávala (tehdy dostupné) antidepresivum Serzone s CBASP. Do studie bylo zařazeno šest set osmdesát jedna pacientů s těžkou chronickou depresí (někteří s jinými psychiatrickými onemocněními), kteří byli po dobu 12 týdnů zařazeni buď do skupiny Serzone, CBASP, nebo do kombinované skupiny Serzone-CBASP. Míra odpovědi na léčbu samotným přípravkem Serzone nebo CBASP činila 55 procent, respektive 52 procent u 76 procent pacientů, kteří studii dokončili. Jinými slovy, o něco více než polovina pacientů, kteří studii dokončili, v těchto dvou ramenech studie snížila svou depresi o 50 procent nebo více.
Zjištění Serzone zhruba odpovídají mnoha dalším výsledkům studií s antidepresivy a podtrhují velkou slabinu těchto léků – že jsou sice účinné, ale přínos je často marginální a výsledek léčby problematický. Podobně zjištění CBASP potvrzují i další studie, které zjistily, že mluvící terapie má stejnou účinnost jako užívání antidepresiv.
Výsledky u skupiny s kombinovanou léčbou však byly překvapivé, 85 procent pacientů, kteří léčbu dokončili, dosáhlo snížení příznaků o 50 procent nebo zlepšení. 42 procent pacientů v kombinované skupině dosáhlo remise (faktické eliminace všech depresivních příznaků) ve srovnání s 22 procenty ve skupině Serzone a 24 procenty ve skupině CBASP.
Autoři často citované studie konstatovali, že „míra odpovědi a remise ve skupině s kombinovanou léčbou byla podstatně vyšší než míra, kterou bylo možné předpokládat na základě výsledků předchozích studií u podobných pacientů“. Jejich čísla jsou důležitá, protože ukazují, že léčba deprese kombinací antidepresivního léku a určité formy terapie kognitivního chování může být vysoce účinná, což dává podstatně lepší výsledky než jiné metody léčby deprese.
Londýn: Oxford University Press. Kapitola 13, s. 281-298.
Health Practice]], 2, s. 61–68.